Zahájení výstav Listování a Co rok dal

TISKOVÁ ZPRÁVA

LISTOVÁNÍ  Hudba v rajhradských rukopisech a starých tiscích

CO ROK DAL  Neznámé dopisy Alfonse Muchy a další sbírkové přírůstky v roce 2011

Závěr roku patří v Památníku písemnictví na Moravě minulosti a přítomnosti. Výstavní cyklus Listování dává nahlédnout do tajů benediktinské knihovny, výstavy Co rok dal představují nejnovější přírůstky do muzejních sbírek.

ListováníLetos jsme věnuje více pozornosti tomu, co starobylé rukopisy a tisky obsahují a dokumentují. Výstava odkrývá knižní památky na hudební život benediktinů. Díky pěstování zpívané liturgie se kláštery stávaly důležitými centry hudebního dění a rajhradské proboštství nebylo výjimkou. Výstava přiblíží knižní památky na nejstarší vrstvu zdejší hudební činnosti – gregoriánský chorál. V obecné definici jde o soubor jednohlasých vokálních skladeb vycházejících bezprostředně z liturgie, dnes je však můžeme vnímat i mimo liturgický kontext skrze jejich charakteristickou hudební kvalitu nebo též jako významný mezník v dějinách evropské hudby. Výstava prezentuje notované liturgické knihy (tištěné knihy z 16. – 18. století v originále, středověké rukopisy prostřednictvím digitální projekce), v maketách dvou výpravných rukopisů si mohou návštěvníci zalistovat a zjistit například, jak se v těchto osobitých zpěvnících orientovat či odkrýt něco z tajů středověké hudební notace.

Co rok dal  Neznámé dopisy Alfonse Muchy a další sbírkové přírůstky v roce 2011

Krátce po muchovském výročí v roce 2010 se na počátku roku 2011 podařilo Památníku získat dosud neznámou a nepublikovanou korespondenci Alfonse Muchy s ivančickým občanem J.W.Zieglerem. Korespondence zahrnuje široký časový úsek od doby před první světovou válkou až do třicátých let a je dalším potvrzením Muchova vřelého vztahu k jeho rodišti. Nově získané dokumenty se na této výstavě představí  veřejnosti vůbec  poprvé a pro badatele a obdivovatele Muchova díla představují malou senzaci. Z ostatních sbírkových přírůstků jistě milovníky bibliofilí a moravské historie zaujme český překlad Balbínova spisku věnovaného p. Marii Tuřanské. Dílo, až dosud existující pouze v latinské podobě, bylo přístupné jen odborné veřejnosti a přitom neodmyslitelně patří k poutnímu místu a bývalé jezuitské koleji v Tuřanech u Brna.

Sběr historických materiálů je sice prvořadým, ale také tím nejméně nápadným úkolem každého muzea. Výstavka Co rok dal každoročně připomíná, že v rajhradském Památníku postupně vzniká zajímavá sbírka mapující písemnictví na celé Moravě.