Zahájení beatifikace dalšího kněze z babického případu
V padesátých letech minulého století se ho snažili očernit a vykreslit jako nepřítele, zdrádce vlasti. Farář Václav Drbola byl podle tehdejšího komunistického tisku „netvor, který si neváhal vzít na svědomí ani ten nejtěžší smrtelný hřích“ (Rudé Právo, roč. 31, 18. 7. 1951). Nyní, o šedesát let později, brněnská diecéze usiluje o jeho beatifikaci.
Václav Drbola se narodil v roce 1912 v moravské obci Starovičky. Po vystudování gymnázia nastoupil na brněnská studia teologie. Po vysvěcení působil ve Slavkově u Brna, v Čučicích, v Bučovicích. Naposledy byl přeložen v roce 1950 do Babic. V červenci 1951 zde byli v místní škole zastřeleni komunističtí funkcionáři Místního národního výboru. Jedním z odsouzených k smrti byl v případu Babice i pater Drbola.
„Je svědkem toho, jak člověk může i v těžkých situacích žít s Bohem,“ 
vyzdvihuje kněze brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Zahájení diecézního procesu blahořečení odsouhlasila Česká biskupská konference na svém plenárním zasedání, které vrcholí ve Vranově u Brna. Diecéze už dříve začala usilovat o beatifikaci jiného kněze popraveného komunisty v souvislosti s takzvaným babickým případem - patera Jana Buly. V průběhu šetření jeho mučednictví byly nalezeny materiály svědčící o pověsti mučednictví i v případě Václava Drboly. Třetím knězem popraveným v babickém případě byl František Pařil z Horního Újezda.
Knězi se stal osudným kontakt s místními rolníky, kteří odmítali založit ve vesnici Jednotné zemědělské družstvo. Pravděpodobně k nim a k dalším osobám zapojených do protikomunistického odboje se snažil dostat údajný zahraniční agent Ladislav Malý. Ten Drbolu vyhledal a snažil se ho ošálit legendou o své účasti na převozu pražského arcibiskupa arcibiskupa Josefa Berana z internace do zahraničí. Kněz mu ale přestal důvěřovat a snažil se s ním přerušit veškeré styky. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Václav Drbola byl zatčen 17. června 1951 v brzkých ranních hodinách, více než dva týdny před střelbou v babické škole. Ke své spoluúčasti na vraždě funkcionářů se kněz doznal až po mučení. Rozsudek trestu smrti byl vykonán 3. srpna 1951 v Jihlavě.
Václav Drbola je již pátým kandidátem na svatořečení z brněnské diecéze. Další čtyři kandidáti, kteří se fyzicky či duchovně postavily proti zločineckým režimům své doby, jsou sestra Marie Restituta Kafková, popravena r. 1943 ve Vídni, matka Vojtěcha Hasmandová, vězněna v padesátých letech, Jan Bula, jeden ze tří kněží popravených v babickém procesu, a Tomáš Maria Týn, který se nabídl jako dobrovolná oběť za osvobození Československa od komunismu.
Zdroj: více o Václavovi Drbolovi: http://www.ustrcr.cz/, článek Rudého práva od Ludmily Cekotové z 18. 7. 1951: http://maturity1951.i-line.cz/drbola.html
