Z výročí 27. září 2008

Je sobota 27. září - Světový den cestovního ruchu. Katolická církev oceňuje úlohu cestování a turistiky ve službě vzájemnému porozumění, kultuře a rozvoji národů. Služebník Boží Jan Pavel II. zdůrazňoval, že právě znalosti jiných kultur a zájem o ně mohou pomáhat k předcházení napětí a nepochopení mezi národy. Papežská rada pro pastoraci migrantů a lidí na cestách zveřejnila poselství k dnešnímu dni s podtitulem Cestovní ruch čelí výzvě klimatických změn. Píše: "Když člověk zapomene na to, že má být věrným služebníkem Boha a země, ona se vzbouří, stává se pouští a hrozí jí, že nepřežije. Proto, aby budoucnost byla možná, je třeba vytvářet pevné vazby mezi jednotlivými generacemi. Je třeba rozvíjet vlídnou nekompromisnost s volbou toho, co není přechodné ani úpadkové. Je nutné rozvíjet lásku i k naší zemi, odzbrojovat logiku smrti a povzbuzovat k lásce k tomuto vzácnému prostoru, jenž patří nám všem - s vědomím daru, se zodpovědností za každý okamžik, při trvalé službě bratrství a s ohledem na ty, kteří přijdou po nás. Tímto způsobem se bude rozvíjet kultura zodpovědného cestovního ruchu i ve vztahu ke klimatickým změnám."

Den Charity slavíme na památku jejího zakladatele, svatého Vincence z Pauly. Narodil se v roce 1581 v chudé rolnické rodině v Gaskoňsku. V 19 letech přijal kněžské svěcení, poté působil jako duchovní správce, mimo jiné i v Paříži, byl i kaplanem vězňů. Roku 1617 založil sdružení laických sester pro organizovanou péči chudým: Confrérie de la charité - to přeloženo doslova znamená Společnost lásky - a dal ji podrobná pravidla. V roce 1620 následoval obdobný mužský spolek: Serviteurs des pauvres - Sluhové chudých. Pět let poté Vincenc uskutečnil své třetí charitativní dílo: Congregatio missionis - řeholníkům se říkalo zprvu lazaristé podle jejich sídla u pařížského kostela svatého Lazara. Zabývali se organizací misií a vzděláním kněží. V roce 1633 vznikla ještě kongregace milosrdných sester Filles de la charité - Dcer lásky, vincentinek. Ty žily zprvu bez řeholního oděvu a bez klauzury. Vyhledávaly nemocné, staré a sirotky ve městech i vesnicích a staraly se o ně, věnovaly se také odsouzeným, organizovaly nemocniční péči. U nás slouží například ve vlastní léčebně pro dlouhodobě nemocné v Kroměříži. Monsieur Vincent, jak se mu říkalo, patřil k poradcům panovníků i vlády, kardinálů Richelieua i Mazarina. Ke svému smrtelnému loži he nechal zavolat král Ludvik XIII.. “Nejsem tady jen proto, abych sám miloval Boha, ale také abych učil milovat Ho,” říkal Vincenc z Pauly. Na věčnost odešel po dlouhé nemoci 27. září 1660 ve věku 80 let, jeho ostatky uchovávají lazaristé v Paříži.

Před 105 lety, 27. září 1903, arcibiskup Lev Skrbenský z Hříště slavnostně vysvětil kostel svatého Prokopa v Praze na Žižkově.

Před 100 lety v Detroitu vyrobili první automobil Ford modelu T – Lízinka. Poslední vyjel z továrny v roce 1927.

Čtvrtstoletí uplynulo od skonu klavíristy a skladatele Jiřího Maláska.

27. září 1990 nastoupili po desetiletích komunistické totality první bohoslovci do Arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci.

Symbolickým posledním odpichem na nejstarší vysoké peci před 10 roky skončila výroba surového železa v Ostravě - po 162 letech.

84 let se dožívá spisovatel Josef Škvorecký.

Osmdesátiny slaví architektka Věra Machoninová. Roku 1956 získala s manželem první cenu ve veřejné architektonické soutěži na Dům kultury v Jihlavě, v 60. letech spolu vyhráli soutěž na areál Mezinárodního hotelu a festivalového kina v Karlových Varech. Dnešní jubilantka také vypracovala návrh na Dům bytové kultury v Praze, opět s mužem na konci 70. let vytvořila podobu sídla československého zastupitelského úřadu v Berlíně. Za časů normalizace až do roku 1989 pak Machoninovi neměli možnost účastnit se soutěží ani publikovat. Po pádu komunismu a manželově smrti Věra Machoninová ve vlastním Ateliéru Alfa řešila například podobu centra města Jablonec nad Nisou.

Za 80 let života dnes Bohu děkuje emeritní arcibiskup z tureckého Izmiru, italský kapucín Giuseppe Germano Barnardini.