Z výročí 20. září 2008
Jako velitel výpravy, která v lednu 1820 objevila Antarktidu, se do dějin zapsal ruský námořní důstojník Fadděj Faddějevič Bellinsgauzen, od jehož narození uplynulo dnes 230 let. Z úspěšné expedice, během níž byla kromě Antarktidy objevena i řada ostrovů v Atlantickém a Tichém oceánu, se vrátil v srpnu následujícího roku a vlasti pak sloužil ještě dalších 30 let. Jeho život se uzavřel s hodností admirála v roce 1852. Názvem ho připomíná řada geografických pojmenování - moře u Antarktidy, pánev v Tichém oceánu, ostrov v souostroví Tuamotu, mys na Sachalinu, ale i kráter na Měsíci. Po Bellinsgauzenovi se jmenuje i ruská výzkumná polární stanice na ostrově krále Jiřího.
223. výročí založení si připomíná biskupství českobudějovické. Zřídil je papež Pius VI. bulou Cunctis ubique z 20. září 1785. V čele potvrdil olomouckého kanovníka Jana Prokopa hraběte Schaaffgotscheho, jehož za prvního biskupa diecéze určil císař Josef II.
Před 270 lety přišel na svět P. Václav Norbert Brixi – člen cisterciáckého řádu, skladatel, varhaník v plaském klášteře, regenschori a farář v Plané. Na věčnost byl povolán v roce 1803.
Před 145 lety skonal německý právník, filolog, spisovatel a folklorista Jacob Grimm – zakladatel germanistiky. Spolu s bratrem Wilhelmem oprášil a rozšířil pohádky jako je Sněhurka a sedm trpaslíků nebo Perníková chaloupka.
Před 100 lety zemřel houslista a skladatel Pablo de Sarasate. Komponoval virtuózní skladby, uveďme třeba fantazii Carmen a Cikánské melodie. Hra tohoto Španěla vynikala čistotou a krásou tónu, Antonín Dvořák mu věnoval svůj Mazurek. V únoru 1885 vystoupil Pablo de Sarasate v Praze, dochovaly se záznamy jeho přednesu.
Právě před 95 lety, 20. září 1913, byl vysvěcen farní kostel svatého Gotharda v Českém Brodě.
95 let by se dnes dožil český pilot ve službách Britského královského letectva, kapitán František Sixta. Zahynul v roce 1941, pochován je na válečném hřbitově v Nizozemsku.
Devadesátiny by oslavil další válečný hrdina, nedávno zesnulý generálmajor naší armády, Čechoameričan Miloš Knorr – rodák ze Slezské Ostravy, osobnost boje za svobodu a demokracii, poválečný důstojník amerických zpravodajských služeb. S britskou armádou se jako jeden z pouhých tří československých vojáků zúčastnil v červnu 1944 vylodění spojenců v Normandii, od krále Jiřího VI. dostal Řád britského impéria. Z vlasti musel po roce 1948 utéct znovu kvůli hrozící perzekuci komunistickým režimem. Například v Rakousku pomáhal stovkám československých uprchlíků přejít ze sovětského okupačního sektoru do bezpečí americké zóny. Životní heslo Miloše Knorra znělo: Sedmkrát upadneš, osmkrát vstaň.
Před 70 lety československá vláda odmítla požadavek Velké Británie a Francie na postoupení pohraničních oblastí s více než polovinou německého obyvatelstva Německu.
20. září 1965 přednesl pražský arcibiskup kardinál Josef Beran na čtvrtém zasedání 2. vatikánského koncilu slavný projev na obhajobu svobody svědomí.
10 let nás dělí od skonu hvězdy pamětnických filmů Zlatý člověk, Eva tropí hlouposti, Dva týdny štěstí a dalších, herce Raoula Schránila. Jeho kariéra začala v roce 1935 v Divadle Vlasty Buriana.
