Vzácné obrazy zmizely na 200 let, teď se jeden z nich vrátí díky výstavě Olomoucké baroko
Ještě v roce 1784 patřily ke skvostům výzdoby olomouckého kláštera Hradisko. Jakmile ale císař Josef II. klášter zrušil a rozhodl o rozprodání jeho majetku, zmizely. Na více než 220 let. Odborníci je našli až v roce 2008 v kostelíku svatého Václava v Račicích na Třebíčsku. Řeč je o dvou obrazech významného barokního mistra a rektora vídeňské Akademie Paula Trogera. Díky výstavě Olomoucké baroko, kterou v prosinci zahájí olomoucké Muzeum umění, se jedno z rozměrných pláten dočkalo restaurování a bude vůbec poprvé představeno veřejnosti.
"Paul Troger patří k nejvýznamnějším rakouským malířům pozdního baroka poloviny osmnáctého století. Byl profesorem malby a později také rektorem vídeňské Akademie. Jeho radikálně expresivní styl, který uplatnil například ve freskové výzdobě chrámů v Salzburgu, v Melku, v Brixenu, ale i na Moravě a v Uhrách, byl závazný nejen pro současníky, nýbrž i pro další generaci malířů a sochařů," přiblížil osobnost autora nalezených obrazů kurátor výstavy Olomoucké baroko Ondřej Jakubec.
Trogerovou nejdůležitější zakázkou na našem území přitom podle něj byla výzdoba prelatury, tedy sídla opata, v olomouckém klášteře Hradisko. "Ve třicátých letech osmnáctého století si tehdejší opat u Trogera objednal nástropní fresku na téma Zázračné nasycení ve slavnostním sále, kterou mohou návštěvníci obdivovat dodnes, ale také dvojici pláten zpodobující svaté Petra a Pavla, za které měl Troger obdžet 250 zlatých. Ta vždy budila velký zájem historiků umění, ovšem ještě donedávna jsme si je mohli jen představovat. Obrazy totiž po zrušení kláštera v rámci josefinských reforem zmizely a jejich náměty i rozměry jsme znali výhradně ze záznamů moravského historiografa Johanna Petra Cerroniho z roku 1807," upozornila historička umění Helena Zápalková.
Je proto pochopitelné, že objev dvou rozměrných pláten nazvaných Sv. Petr při souboji se Šimonem Mágem a Sv. Pavel na apoštolském sněmu v Jeruzalémě vzbudil v odborných kruzích nadšení. "Obrazy našel v roce 2008 v inventáři kostela svatého Václava v Račicích na Třebíčsku Tomáš Valeš. Jak se obrazy do Račic dostaly, nevíme, ale o jejich autorství není pochyb. Trogerův styl je totiž nezaměnitelný, počínaje provedením detailů, jako jsou vousy, uši či ruce, přes využití stínů až po světelnou koncepci a působivost. Navíc se podařilo dohledat v muzeích v Rakousku a Německu jeho olejové skici, které byly předobrazem olomouckého obrazu svatého Petra," popsala až detektivní identifikaci pláten Zápalková.
A právě obraz Sv. Petr při souboji se Šimonem Mágem se do Olomouce v těchto dnech po více než dvou stoletích vrátil díky výstavnímu projektu Olomoucké baroko | Výtvarná kultura let 1620–1780. "Stav obou pláten byl velmi neuspokojivý. Jejich vystavení bylo podmíněno rozsáhlým restaurátorským zásahem. Vzhledem k jeho nákladnosti jsme museli pro restaurování vybrat jen jeden obraz. Zvolili jsme svatého Petra, protože je reprezentativní ukázkou Trogerova stylu," řekl Jakubec s tím, že svou roli hrály i náklady na obnovu, které dosáhly bezmála 130 tisíc korun. Druhé z Trogerových rozměrných pláten Sv. Pavel na apoštolském sněmu v Jeruzalémě si podle něj na restaurování a vystavení musí počkat v církevním depozitáři.
Jak Jakubec upozornil, výstava Olomoucké baroko, která bude od 2. prosince 2010 do 27. března 2011 probíhat současně v Arcidiecézním muzeu Olomouc, Muzeu moderního umění a také ve Vlastivědném muzeu, nabídne vedle Trogerova obrazu celou řadu výtvarných skvostů. Cílem jednoho z největších projektů v historii Muzea umění Olomouc je totiž podle něj skutečně komplexní, mezioborové zpracování historie a zejména výtvarné kultury města Olomouce a regionu v období baroka, tedy v 17. a 18. století. "Myslím, že za vše hovoří už počet exponátů. Ve třech muzeích jich návštěvníci najdou bezmála pět set, obrazy, kresby, sochy, grafiky, umělecké řemeslo, liturgický textil a další doklady mecenátu, uměleckého, ale i každodenního života barokního města. Půjde hlavně o sbírkové předměty z církevních fondů, ale spolupracujeme i s dalšími muzejními institucemi, celkem se na výstavě podílí více než šedesát zapůjčitelů. Naším klíčovým partnerem je přitom vedle olomouckého arcibikupství a Univerzity Palackého zmíněné Vlastivědné muzeum v Olomouci, jehož výstava se zaměří na barokní měšťanskou kulturu," řekl kurátor výstavy s tím, že výrazem úsilí po syntetickém zmapování tématu "olomouckého baroka" jako svébytného kulturního fenoménu bude i vícesvazková publikace, na níž se podílí více než osm desítek odborníků z různých oborů.
(tisková zpráva Petra Bielesze z Muzea umění Olomouc)
