Výprava do rumunského Banátu: je dobře, že můžeme oplatit dobrotu místních lidí
Ve Svaté Heleně, na hranici mezi Rumunskem a Srbskem, se v neděli po mši svaté slavnostně otevřel Dům pro sociální a zdravotní služby. Zařízení zrenovovala oblastní charita Hodonín, a to částečně i z peněz vybraných při Tříkrálové sbírce. Při té příležitosti vyjel do rumunského Banátu autobus charitativních pracovníků, který na místě setrval tři dny a do Česka se vracel dnes v ranních hodinách.
Ředitel oblastní charity Hodonín Václav Sojka vysvětlil, proč bylo nutné zdravotní středisko postavit: "Ty vesnice postupně opouštějí mladí lidé, kteří jdou za prací. Stěhují se nejen do Temešváru a do dalších měst, ale hodně i zpátky do Čech. Takže tam v těch vesnicích potom zůstávají staří lidé, kteří žijí v osamocenosti," popsal problém měst rumunského Banátu Sojka a dodal: "Tam, kde se nám podařilo pečovatelskou službu zavést, je velmi pozitivně hodnocena a velmi dobře přijímána jak těmi lidmi, kteří jsou staří, tak těmi, kteří tam s nimi žijí, protože vždycky cítili takové jakési chvění - co bude až se o ně nedokážeme postarat? Takže teď tam mají profesionálně proškolené pečovatelky, které se o ně starají."
Nápad zřídit centrum sociálních a zdravotních služeb, vznikl při služební cestě do východních zemí Evropy. Po zdlouhavém shánění financí tak vyrostlo v rumunském pohraničí středisko, v jehož horní části jsou místnosti určené pro školení dalších pracovníků, dole se pak nachází zázemí pečovatelské i zdravotnické služby, včetně zvěrolékaře.
Samotní obyvatelé Svaté Heleny nazývají Dům sociálních a zdravotních služeb prý „nejhezčím barákem rumunského Banátu“. „Každý z nás má maličko radost, že z těch našich drobných darů – a to je viditelné – se podařilo opravit rodinný domek, který může být užitečný“ uvedl Václav Sojka.
Jeho otvírání předcházel i duchovně-kulturní program, v předvečer slavnosti zahrála dechová hudba Šohajka a zazpíval ženský sbor z Ratíškovic. Nedělní bohoslužbu sloužil brněnský biskup Vojtěch Cikrle, který celému projektu také požehnal. Podle Václava Sojky je dobře, že oblastní charita mohla oplatit dobrotu místních lidí: "V Banátu je krásně, lidé tam čekají na naši návštěvu a přejí si být hostiteli (...) a jsou nesmírně milí a pohostiní. Když tam přijedete, tak se vás vždycky ptají - a dobrý den, a odkud jste přijeli, a jak tady dlouho pobudete, a bude tady nebo půjdete ještě do jiných vesnic - a se zájmem vás prostě přijmou. A když se s nimi loučíte - tak už odcházíte, a líbilo se vám u nás, tak to jsme rádi a zase někdy přijďte a víte, pozdravujte tam u nás doma - oni pořád i přes těch dvě stě let, co se jejich první předci odstěhovali do Rumunska, tak těch několik generací cítí, že jejich domov je u nás v Česku. To vám i slzy vhrknou do očí když slyšíte: ´A pozdravujte tam u nás doma!´."