Vlasov byl muž více tváří, říká historik Pavel Žáček

Vlasov byl muž více tváří, říká historik Pavel Žáček

Pořad v souvislostech


O Katolických dnech ve Stuttgartu, k výročí smrti Andreje Vlasova
Budeme vysílat

Tip týdne
Tip týdne
Tip týdne
Vysílali jsme


Tajemné brněnské podzemí?

Osmdesátiny doktorky Marie Svatošové

Montessori a výchova dětí
Audioarchiv
2. srpna 2021 Události, 13+ Autor: Natálie Závadová

Před 75 lety došlo v Moskvě k popravě sovětského generála Andreje Andrejeviče Vlasova. Ten vytvořil v německém zajetí Ruskou osvobozeneckou armádu, která měla svrhnout stalinský režim. O tom, jak vnímat tuto rozporuplnou osobnost, mluvil s Filipem Breindlem historik Pavel Žáček.

Generála Vlasova zajali Němci v roce 1942 při pokusu prorazit obklíčení Leningradu. „Byl to muž více tváří. Nejdříve stál po boku Rudé armády, podporoval sovětský režim. Na druhou stranu když padl do zajetí, změnil postoj,“ řekl Žáček.

Začal shromažďovat sovětské zajatce a vytvořil Ruskou osvobozeneckou armádu, která se měla postavit Rudé armádě. „Pro zajatce to byla alternativa jak přežít a zároveň se postavit proti režimu, který tak nenáviděli,“ vysvětlil historik.

Vlasov nepodporoval zapojení svých vojáků, tzv. vlasovců, do Pražského povstání, ti na straně povstalců bojovali pod vedením velitele 1. divize Sergeje Buňačenka. „Vlasov preferoval, aby 1. divize odstoupila z pražského prostoru, a to proti vůli Němců. Chtěl se dostat k americkým vojákům. Myslel hlavně na záchranu ruských protistalinských vojáků,“ vypověděl Žáček. Během povstání padlo 300 vlasovců.

Ruská osvobozenecká armáda se nakonec vzdala americké armádě. Většinu zajatců předali Američané do rukou Sovětům, ti pak byli popraveni nebo odvedeni do gulagů. „Osud je dohnal, Američané nebyli připraveni na to, že by je tehdejšímu spojenci nepředali,“ řekl historik. Vlasov byl souzen za vlastizradu a 2. srpna 1946 popraven oběšením.

Vlasovci jsou tématem také současné domácí politiky, loni byla například položena jejich pamětní deska v pražských Řeporyjích. Její zřízení provázely protesty zvláště z řad Rusů, letos v květnu ji neznámý vandal posprejoval.

Foto: Bundesarchiv, Bild 146-1984-101-32, CC BY-SA 3.0 de