Vítězka novinářské ceny: Nechtěla jsem psát o klimatické změně, ale najít cestu ven
Cenu za environmentální publicistiku Ekopublika 2020 dnes obdržela Eliška Černá z Deníku N. V článku „Zemědělec vrací do krajiny tůně i remízky, platí to z dotací“ sepsala příběh Petra Marady z jihomoravských Šardic, který se rozhodl do vysychající krajiny vrátit život a připravit ji na změnu klimatu.
„Vnímám, že je pro laika náročné zorientovat se v problematice změny krajiny a zemědělství, proto jsem ráda, že mi dali kolegové z Deníku N důvěru a nechali mě dlouho a detailně pracovat na tomto článku. Mohla jsem tak vysvětlit vše, co je potřeba vědět, včetně pro a proti,” uvedla novinářka Eliška Černá. Její vítězný článek Deník N výjimečně bezplatně zpřístupnil veřejnosti. Píše v něm o zemědělci, který si postavil živnost na mezích a mokřadech, a pomáhá bojovat se suchem v krajině. „Dostali jsme grant od Nezávislého fondu žurnalistiky na projekt Sucho mění Česko. Nechtěla jsem psát jen o tom, že je tu depresivní klimatická změna. Chtěla jsem najít cestu ven a ukázat ji čtenářům,“ vysvětlila svou motivaci k psaní Černá. „To, co dělá Petr Marada na svých pozemcích, je adaptace na klimatickou změnu. Vrací zkostnatělé krajině životně důležité orgány, snaží se navrátit původní druhy do krajiny. Líbilo se mi, že na to bere peníze ze státních dotací. Není sluníčkář. Ukazuje, že to jde i s podporou státu a dá se tím živit. To je sdělení, které jsem chtěla předat dál,“ řekla Proglasu vítězka letošní ceny za environmentální publicistiku.
Téma životního prostředí se v běžných médiích podle zakladatele Ekopubliky Aleše Máchala objevuje čím dál častěji. „S potěšením sledujeme neustále se zvyšující počty autorek a autorů kvalitních článků o problémech životního prostředí u nás i ve světě,“ sdělil Máchal. Cílem vyhlašovatelů, mezi které patří školské zařízení pro environmentální vzdělávání Lipka, Nadace Veronica, Kulturní noviny a Katedra environmentálních studií Masarykovy univerzity, je podpora a zviditelnění špičkové environmentální publicistiky. Snaží se tak postupně zvyšovat povědomí publika o problematice životního prostředí.
Články, které si podle veřejnosti zaslouží být oceněny za svůj přínos v tematice, nominují lidé na webu Ekopubliky. Zároveň administrační pracovníci pročítají deníky, týdeníky i měsíčníky, kde vyhledávají vhodné adepty. „Užší tým z nich vybírá dvacítku nejlepších, které jdou k odborné porotě. Jednotliví porotci musí články seřadit od nejlepšího, z čehož vyhodnotíme šestici finalistů, které i s vítězem odhalujeme při vyhlášení cen Ekopubliky,“ popsala Proglasu proces výběru vítěze hlavní administrátorka Zuzana Jakobová. „Mezi kritérii máme hlavně to, zda je pro běžného čtenáře text pochopitelný, a zároveň jestli udrží čtenářovu pozornost. Proto se kromě obsahu řeší také titulek, struktura textu nebo grafika,“ dodala. Článek Elišky Černé podle ní vyhrál proto, že byl objektivní a obsáhlý. „Eliška se snažila nedávat svůj úhel pohledu, ale dala prostor jak panu Maradovi, tak okolním zemědělcům, kteří ho kritizují. Čtenář si tak mohl vybrat, co na něj zapůsobí, nikdo za něj nerozhodoval,“ přiblížila Jakobová.
Na pátém ročníku předání cen Ekopubliky měla premiéru kategorie pro mimořádný počin na poli environmentální publicistiky, který vzhledem k pravidlům Ekopubliky nelze hodnotit klasickými kritérii. Cenu ředitelky Lipky si odnesla redakce Aktuálně.cz za klimatický speciál Planeta v nouzi. „K projektu nás přivedl současný stav životního prostředí. Říkali jsme si, že pozornost, která je tématu věnovaná, je velmi roztříštěná. Chtěli jsme mít jedno místo, které by sdružovalo to podstatné, co víme o současném stavu planety z hlediska životního prostředí,” uvedl vedoucí projektu Jan Hejl. V tuto chvíli je spuštěn další ročník Ekopubliky, do kterého mohou lidé nominovat články do 16. ledna 2022.