Veličenstvo, běž do radosti svého Pána!
Slovy v titulku se vídeňský arcibiskup, kardinál Christoph Schönborn rozloučil s Otto Habsburským, potomkem panovnického rodu a jedním z architektů sjednocené Evropy. Smuteční obřady uzavřelo uložení srdce zesnulého v klášteře v maďarské Pannonhalmě, jak si sám v závěti přál.
Církevního obřadu ve Vídni se stejně jako předchozích smutečních bohoslužeb v Mnichově či Mariazell účastnilo také sedm potomků zesnulého, jehož Pán života a smrti povolal na věčnost jako 98letého. Ve vídeňském dómu formulovali přímluvy, ve kterých spojovali odkaz svého otce s momentálními potřebami dnešní společnosti – připomlouvali se za jednotu a solidaritu mezi národy, za pomoc trpícím a pronásledovaným či za péči o rodiny. Analogie s životem Otty Habsburského se dotkl i kardinál Schönborn prosbou, aby lidé štědře během bohoslužby přispěli do sbírky – její výtěžek totiž (slovy vídeňského arcibiskupa) "v souladu s velkovévodovým životním dílem" byl určen na pomoc obětem katastrofálního sucha a neúrody v severní Africe.
I na Proglasu jsme informovali o reakcích českých státních či církevních představitelů na smrt Otty Habsurského, do Vídně se vydal ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a biskupové Dominik Duka, Vojtěch Cikrle, František Václav Lobkowicz a ředitel Proglasu Mons. Martin Holík. Stejně jako další osobnosti evropského veřejného života oceňovali podíl zesnulého na poválečném mírovém a spolupracujícím soužití evropských národů, odpor vůči nacistické diktatuře a pomoc jejím obětem a také osobní vzdělanost, přehled a víru někdejšího europoslance, syna blahoslaveného císaře Karla I. Jeho zásluhou se znovu ve Vídni zaskvěl zdánlivě neobnovitelný lesk někdejšího mocnářství, když obřad sledovaly desetitisíce lidí, smuteční průvod provázel hlas největšího svatoštěpánského zvonu Pummerin a veřejně zněla hymna mocnářství, v českém překladu známa jako Zachovej nám, Hospodine, císaře a jeho zem.
Za velkého Evropana označil Otto Habsburského papež Benedikt XVI., který účastníkům smutečního obřadu ve Vídni zaslal své poselství: "Ve svém dlouhém a naplněném životě se velkovévoda Otto stal činným svědkem posledních dějin Evropy plných historických změn. S odpovědností před Bohem a s vědomím svého významného dědictví se jako vynikající Evropan zasadil o mír, soužití národů a spravedlivé uspořádání na tomto kontinentu. Kéž Bůh, náš Pán, bohatě odplatí jeho rozsáhlou činnost pro dobro druhých a daruje mu život v plnosti ve své nebeské říši!"
