Vědci zkoumají ostatky "otce genetiky" Mendela

Vědci zkoumají ostatky "otce genetiky" Mendela
4. listopadu 2021 Události Autor: Jaroslava Otradovcová

Odborníci z brněnské Masarykovy univerzity představili první výsledky výzkumu zejména kosterních pozůstatků zakladatele genetiky a augustianského opata Johanna Gregora Mendela (1822-1884). K červnové exhumaci dali svolení zástupci města Brna a řádu ve Vatikánu u příležitosti 200. výročí jeho narození, které se bude slavit příští rok. 

V rámci bádání nejprve došlo k potvrzení, že ostatky z augustiniánské hrobky na brněnském Ústředním hřbitově patří opravdu Johannu Gregoru Mendlovi. „Podle dosavadních výzkumů DNA byl Johann Gregor Mendel typickým Středoevropanem a po stránce genetické se příliš nelišil od ostatní populace, která dodnes na území České republiky nebo střední Evropy žije,“ shrnul Michael Doubek z Ústavu lékařské genetiky a genomiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a CEITEC MU. Dodal, že bylo využito i biologického materiálu, konkrétně vlasu, který objevili v augustiniánském opatství na Starém Brně. 

TK_mendel_listopad_2021_otradovcova„Měřil přibližně 167 cm, zemřel v 62 letech a měl nadpůrměrnou mozkovou kapacitu,“ doplnila zjištění antropoložka Eva Drozdová z laboratoře biologické a molekulární antropologie Přírodovědecké fakulty MU na dnešní tiskové konferenci v refektáři starobrněnského opatství. Ocenila přístup a ochotu k exhumaci jak ze strany města Brna či Vatikánu a představitelů generalátu řádu. „Podobně jako se před blahořečením vyzdvihují ostatky kandidáta, tak i my přistupujeme k poznání našeho slavného předchůdce. Nemáme co skrývat,“ vysvětlil P. Jan Emil Biernat OSA z místní komunity a kvitoval zájem vědců i veřejnosti o osobnost Gregora Mendela.

Pro tým CEITEC MU a Lékařské fakulty MU se jedná o výjimečnou událost. „Naše laboratoř obvykle pracuje s recentním materiálem, který se snadno izoluje, vzorků je hodně… Toto byla určitá detektivka. Vzhledem k povaze těchto vzorků jsme při sekvenaci genomu postupovali co nejopatrněji, po mravenčích krůčcích, vše kontrolovali,“ přiblížil Filip Pardy z Centra molekulární medicíny CEITEC. „Jedná se o novou metodu. Pro představu, první individuální lidský genom byl popsaný v roce 2007,“ poukázal Michael Doubek. „Při dalším zkoumání se dál budeme věnovat analýze jeho původu na základě mitochondriální DNA a dle chromozomu Y a pokusíme zjistit, zda sám Mendel neměl nějakou z variant genů, o nichž třeba víme, že nyní způsobují dědičná onemocnění podle pravidel, která objevil.“

Jak sdělil ředitel Společně, o.p. s. Jakub Carda, poznání „otce gentiky“ během následujícího roku bude probíhat nejen v oblasti genetické nebo antropologické, ale i duchovní a osobnostní: „Na plánovanou červencovou konferenci přijali pozvání tři laureáti Nobelovy ceny, další program chystají i bratři augustiniáni.“ Každá z jeho části bude dle primátorky města Brna Markéty Vaňkové důležitá: „Jeho význam vnímám nejen pro Brno, ale skutečně pro celý svět, protože coby zakladatel genetiky dal základ pro další vývoj. My za město Brno jsme samozřejmě velmi hrdí, že právě tady docházelo k jeho zásadním pracem.  Myslím, že by byl v tuto chvíli pyšný, že je to právě jeho město, které se profiluje jako město vědy, výzkumu a inovací, a že místní univerzity a vědecká centra mají vlastně možnost stavět a rozvíjet jeho závěry."

„V Johannu Gregoru Mendelovi se snoubí tři pilíře, na nichž je postavená univerzita, tj.  vzdělání, špičkový výzkum a společenský význam. Věřím, že po jeho oslavách dvoustého výročí narození řada cest povede do Brna,“ podotkl rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

 

Zpravodajství na Proglasu

Zprávy pro lidi dobré vůle ve všední dny v 10, 13, 15 a 20 hodin; v sobotu v 15 a v 18 hodin

Regiony

Regiony