Ve vězení mě týrali islamisté, prozradil Petr Jašek po návratu do Česka

"Prošel jsem celkem pěti věznicemi a podmínky se lišily. První dva měsíce pro mě asi byly nejkrušnější, protože jsem byl umístěn na cele spolu s členy Islámského státu, kteří mě jako křesťana zpočátku ponižovali. Později to přerostlo i k fyzickému násilí, bití, mučení a ponižování psychickému," popsal Petr Jašek s tím, že čelil také šikaně ze strany dozorců poté, co si na podmínky stěžoval vyšetřujícímu důstojníkovi a ten zařídil přemístění českého vězně na jinou celu. "Tam jsem byl s dvěma lidmi, kteří byli velmi mírumilovní a pečovali o mne, když viděli, že mám modřiny po kopancích do zad a ranách holí či pěstmi do hlavy. Pak mě ale dali na samostatnou celu, které se říkalo lednička, a tam na mě dozorci, kteří asi dostali od nadřízených nějakou důtku za to, že neodhalili tu předchozí šikanu, pouštěli celou noc studený vzduch," řekl Jašek, který se podle svých slov v té době s asi měsíčním zpožděním dozvěděl o úmrtí svého otce. Sám ve vězení držel několik dní hladovku v situaci, kdy mu úřady odpíraly kontakt se zastupitelským úřadem. "Byly tam chvíle, kdy jsem si skutečně snažil nějakým způsobem zachovat zdravý rozum. Bylo to i v době, kdy jsem byl s těmi islamisty a mezi nimi byl jeden Libyjec, o kterém ostatní prohlašovali, že je jedním z vrahů dvaceti egyptských křesťanů. Ukazovali mi, jak silným vlascem, který má v kapse, může během okamžiku zabít člověka," doplnil Petr Jašek.

Po návratu do Prahy poděkoval pracovníkům českého zastupitelského úřadu v Káhiře, kteří ho ve vězení navštěvovali a aktivně sledovali i soudní proces, stejně jako lidé ze švýcarského velvyslanectví v Chartúmu. Poděkování Jašek adresoval také ministerstvu zahraničních věcí, poslancům Evropského parlamentu, kteří se o jeho situaci zajímali, a všem signatářům podpisových akcí požadujících jeho propuštění. "Chtěl bych poděkovat také všem lidem, kteří morálně a finančně podporovali mou rodinu, a nejen tímto způsobem, ale také modlitbami a postem. Zejména bych chtěl poděkovat svému domovskému sboru Církve bratrské z Kladna a kazateli Danielu Kaletovi za tuto modlitební podporu. Vědomí toho, že jsou lidé, kteří na mou situaci myslí a není jim lhostejná, bylo velmi povzbuzující nejen pro mne, ale i pro mé další vězněné kolegy," připomněl své místní spolupracovníky, z nichž dva zůstávají ve vězení a čekají na odvolací soudní proces, který má prověřit desetileté tresty.

"Do Súdánu jsem přijel, abych dokumentoval případy demolice několika kostelů, k nimž došlo, a také dokumentovat případ jednoho studenta z Dárfúru popáleného při demonstraci. Jak jsem při svém zatčení zjistil, byl jsem neustále sledován, a to i při nočních setkáních," popsal Jašek svou činnost v Súdánu, kam se vypravil jako spolupracovník mezinárodní křesťanské organizace Hlas mučedníků. "Situace křesťanů v Súdánu je velmi složitá, zejména těch, kteří vyvíjejí misijní úsilí v různých venkovských oblastech. Jsou sledováni, jsou často vězněni a i tam jsou podrobováni mučení - jeden z mých kolegů byl mučen elektrickým proudem, aby z něj dostali informace. Jsou to velmi stateční lidé a myslím, že i to, že jsem byl s nimi ve vězení, jim bylo povzbuzením a věřím, že s nimi a jejich rodinami budu moci zůstat v kontaktu a zprostředkovat jim nějakou pomoc," dodal křesťanský dokumentarista. Uvedl, že po návratu do Česka chce projít lékařskými vyšetřeními a poté strávil čas v soukromí s rodinou. Ke svému súdánskému příběhu a práci pro ohrožené křesťany se chce vrátit: "Naše rodina za dob totality zakusila podobné pronásledování, moji rodiče byli mnohokrát vyslýcháni Státní bezpečností. Pomáhat lidem, kteří jsou v podobné situaci, je pro mne určitým splácením dluhu za to, že se jiní lidé zajímali o naši situaci v 70. a 80. letech minulého století. Teď je to za mnou a asi bude vyžadovat určitý čas o všem popřemýšlet a srovnat si to v hlavě. Asi o tom budu muset napsat nějakou knihu," řekl Petr Jašek a při návratu do Prahy také podotkl: "Když jsem na súdánském letišti uviděl naše letadlo s naší vlajkou a znakem, byl jsem opravdu hrdý na to, že jsem občanem České republiky. Děkuji!"