V Kyjevě řeckokatolíci slavili pokřesťanštění Kyjevské Rusi
O víkendu v Kyjevě vyvrcholily oslavy výročí 1025 let od christianizace Kyjevské Rusi, kdy tamní obyvatelé přijali křesťanství zásluhou knížete Vladimíra, vnuka ruské kněžny Olgy. „Nechť se tedy pro každého z nás stane vzpomínka na tyto panovníky a světce výzvou k větší zodpovědnosti za hledání a odhodlané šíření pravdy v našem osobním životě i při "řízení" věcí společných a současně, nechť nás vede k upřímné práci na překonání rozdělení křesťanů, k realizaci Kristovy výzvy, aby všichni jedno byli,“ přiblížil odkaz knížete Vladimíra a jeho babičky Olgy sekretář Kongregace pro východní církve monsignor Cyril Vasil.
Na pouť kromě ukrajinských řeckokatolíků zavítali věřící z Polska, Litvy, Běloruska, Slovenska, Německa ale i z Ameriky nebo Austrálie. Oslavám předsedal Kyjevsko-Haličský vyšší arcibiskup Sviatoslav Ševčuk, který je hlavním představitelem Ukrajinské řeckokatolické církve. Vatikán zastoupil legát Svatého Otce litevský kardinál Audrys Juozas Bačkis. Při oslavách zazněla také slova svatého otce Františka, který prostřednictvím poselství zdůraznil především roli vzájemného dialogu a vyzval k modlitbám za jednotu: „Oslavy dokazují, že cesta k plné jednotě není pro mladé křesťany luxusem, nýbrž hlubokou touhou. Tato touha je nutná pro vytrvalé a účinné hlásání božího poselství. Křest Kyjevské Rusi, předchůdkyně dnešního Ruska, Ukrajiny a Běloruska, proběhl v roce 988 v rámci nerozdělené církve. Vzpomínka na tuto událost má být novým impulsem pro evangelizaci a péči o duši. Jubileum má být momentem milosrdenství pro celý zdejší národ a pro všechny lidi, kteří tuto připomínku slaví a také pro naše pravoslavné bratry,“ napsal svatý otec ve svém poselství zaslaném do Kyjeva.
Pravoslavní křestané oslavili výročí už na konci července.
(zdraj: kathpress)
