Ústavní soud odročil jednání o církevních restitucích
Plénum Ústavního soudu dnes odročilo jednání k námitkám o majetkovém vypořádání státu s církvemi a náboženskými společnostmi na pondělí. Návrh na zrušení legislativní předlohy podalo osmnáct senátorů na popud Věcí veřejných – politikové ve stížnosti zpochybnili především restituční hranici vydávaného majetku, nelíbil se jim ani výpočet a rozdělení finančního odškodnění či způsob projednání zákona v parlamentu.
„Vláda zaslala ve stanovené lhůtě Ústavnímu soudu více než stostránkové stanovisko, stejně tak i navrhovatel a účastníci řízení. Navíc veškeré výhrady se točí kolem tří nebo čtyř právních otázek, které jsou z mého pohledu vládou jednoznačně obhájeny,“ uvedl ministr bez portfeje Petr Mlsna. Jako zástupce vládní koalice se účastnil dnešního šestihodinového jednání, ve kterém soudci seznámili veřejnost se zprávou o dosavadním průběhu řízení, následně vystoupili zástupci tří skupin kritiků zákona. Justice zároveň informovala o rozhodnutí ve věci údajné podjatosti ústavního soudce Stanislava Balíka – 55letý právník může zůstat ve funkci zpravodaje pro oblast církevních restitucí.
Ke kritice majetkoprávního narovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi se pro Český rozhlas vyjádřil generální sekretář České biskupské konference monsiňor Tomáš Holub. V rozhovoru veřejnoprávní stanice připomněl, že se duchovní představitelé v minulosti opakovaně zaručily, že vydán bude pouze majetek, který byl zabaven po roce 1948: „ Církve byly ty, které předložily varianty toho, jak o majetek přišly a potom bylo na vládě a parlamentu, aby navrhl způsob, jak majetek odcizený komunistickým režimem nahradit. Ten návrh byl přijat a na jeho základě politikové navrhovali postup při kompenzaci finanční i naturální.“
Církve mají podle schváleného zákona dostat od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Náboženské společnosti zároveň získají finanční nezávislost na politickém aparátu, samy budou financovat například platy duchovních.
