ÚS: Liknavost v řešení církevního majetku je protiústavní

"Ústavní soud vydal zřetelný akcent k tomu, aby byly neprodleně řešeny církevní restituce," komentoval zdůvodnění dnešního nálezu právní zástupce senátorů Jaroslav Hostinský. Uvedl, že rozhodnutím ústavních soudců by se měli zabývat zejména členové nově ustavené vlády a poslanecké sněmovny. Potřebu brzkého a spravedlivého vyřešení majetkových otázek mezi církví a státem ukazuje nález i podle pražského arcibiskupa a předsedy České biskupské konference Dominika Duky.

Soudkyně Ivana Janů v odůvodnění nálezu uvedla, že zrušení blokačního paragrafu by umožnilo převod historického majetku církví třetím osobám, čímž by bylo ohroženo, ne-li znemožněno vypořádání státu a církve. Zúžil by se tak také prostor pro zákonodárce, kteří formu církevních restitucí mají schválit - nemohli by například rozhodnout o navrácení pozemků zabavených komunisty. Právní zástupce stěžovatelů Jaroslav Hostinský vysvětluje, že senátoři usilovali o zrušení proto, aby otevřeli cestu k dílčím dohodám církve a obcí o nakládání se zablokovaným majetkem. Stávající právní úprava to neumožnuje. "Pokud jednou zákon říká, tak i kdyby potenciálně oprávněný subjekt, tedy církve, řekl, že ten majetek nechce, stejně ta obec s ním nemůže nakládat, nevymaže ten zápis v katastru nemovitostí o tom, že majetek je blokovaný," uvedl Hostinský.

Mluvčí Ústavního soudu Tomáš Langášek sdělil, že tribunál se řídil svým právním názorem z dřívějška – odblokování majetku by vedlo k množstvím individuálních žalob a přenesení odpovědnosti za neřešení situace kolem církevního majetku od zákonodárců na obecné soudy. S dnešním nálezem se neztotožnili čtyři soudci z patnáctičlenného pléna, mezi nimi také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

(zdroj: ČTK)