Učitelé se v Praze seznamují s novými formami výuky dějepisu
Ústav pro studium totalitních režimů dnes v Praze zahájil třídenní letní školu pro učitele. Jejím mottem je otázka K čemu nám jsou dějiny? Cílem akce, které se letos účastní přes dvě stě pedagogů, je bavit se o tom, jak ve výuce probírat důležité historické události a jak vnímat jednání jejich protagonistů.
V průběhu workshopů se učitelé také seznamují s novými materiály pro výuku dějepisu, jako je například digitální aplikace Historylab nebo nová badatelská učebnice. "Nejde jen o výklad prostřednictvím ilustrativních obrázků, ale vybrali jsme klíčová témata, ke kterým žáci přistupují v roli badatelů a snaží se odpovídat na badatelské otázky, např. jakým způsobem změnila šedesátá léta svět a život lidí. Také podněcujeme k debatě nad dopady klíčových událostí a nad jejich příčinami," sdělil Proglasu Jaroslav Najbert z oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů.
S pomocí interaktivních nástrojů žáci v digitální dílně analyzují dobové dokumenty, historické fotografie, mapy, zvukové záznamy a další prameny. Katalog cvičení je k dispozici i online.
Související články
Historik Cvrček: Normalizační úřady tutlaly případy obětí okupačních vojsk
Podle Ústavu pro studium totalitních režimů si okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy jen v samotném roce 1968 vyžádala 137 životů čs. občanů, další oběti přibývaly v příštích letech. Tématu jsme se věnovali s historikem Lukášem Cvrčkem, který se civilními oběťmi srpna 68 zabývá v rovině badatelské, ale i v iniciativě zaměřené na uchování památky obětí.
Babice jsou plné malých absurdních příběhů, říká historik Stehlík
Přesně před 70 lety se ve škole v Babicích na Třebíčsku odehrál ozbrojený útok na funkcionáře místního národního výboru. Událost vedla k rozsáhlým represím ze strany komunistického režimu, ještě v létě 1951 se konaly první popravy, mimo jiné katolických duchovních Václava Drboly a Františka Pařila, později také P. Jana Buly. O babických událostech a jejich současném vnímání jsme hovořili s historikem Michalem Stehlíkem.
Historik Tomáš Parma: Staroměstská exekuce je často součástí vyhrocené interpretace dějin
Hostem pondělního pořadu 13+ byl církevní historik Tomáš Parma z Univerzity Palackého v Olomouci. Hovořili jsme s ním o 400. výročí popravy strůjců stavovského povstání, k níž došlo na Staroměstském náměstí v Praze.
