Teolog Oto Mádr jde rovnou do nebe, míní profesor Pospíšil
Svou životní pouť ve věku 94 let zakončil přední český teolog Oto Mádr, vězeň komunistického režimu, v neděli 27. února 2011 ve večerních hodinách. Poslední rozloučení proběhne v sobotu 5. března od 10.00 hodin v pražské katedrále sv. Víta, Vojtěcha a Václava, mši bude sloužit arcibiskup Dominik Duka.
Kněz Oto Mádr svým vydatelským dílem, především Teologickými texty, jež zakládal, ovlivnil generace současných teologů. Profesor Ctirad Václav Pospíšil na něj vzpomíná: "Jsem si úplně jistý, že Ota jde rovnýma nohama do nebe. Můžete se za něj modlit, ale jsem si bezpečně jistý, že bude nahoře. A tam nepřestane se svojí činností, bude nám pomáhat shora dál – protože to by nebyl Ota."
Teolog se narodil v Praze 15. února 1917. Vystudoval teologickou fakultu na Karlově Univerzitě a v roce 1942 byl vysvěcen na kněze. Věnoval se skautingu, po válce zahájil svoji publikační činnost a působil v duchovní správě. Na začátku padesátých let byl zatčen a odsouzen za údajnou velezradu a špionáž na doživotí. V žaláři si nakonec odseděl asi 15 let. Po roce 1968 vedl pastorační kurzy pro kněze, lidovou univerzitu pro laickou veřejnost, pracoval v nakladatelství Charita. V sedmdesátých letech opět sloužil ve farnostech jako kněz a překládal všechny dokumenty 2. vatikánského koncilu. Po odchodu do důchodu v roce 1978 mu byl odebrán tzv. "státní souhlas k výkonu duchovenské služby", nicméně i potom až do revoluce zůstal organizátorem katolického samizdatu. Vydával Teologické texty a mnoho dalších publikací, vedl tajné teologické přednášky i filozofický seminář, pořádal bytové přednášky zahraničních teologů a filozofů. Spolupracoval s Chartou 77 a byl poradcem kardinála Františka Tomáška. Po roce 1990 se stal šéfredaktorem Teologických textů a členem rady mnoha křesťanských organizací. Získal mnoho vyznamenání, například Řád T. G. Masaryka, a Jan Pavel II. mu udělil titul čestného papežského preláta.
Oto Mádr na roky nesvobody, které prožil, vzpomíná ve tři roky staré nahrávce: "Krásné na té době bylo, že jsme byli nositeli Boží svobody. Slovo muselo být hlásáno dál, vyučovalo se náboženství, v různých formách a pro různé lidi. Uvažovalo se také, jak předávat svoji víru, i svým příkladem druhým." Pražský arcibiskup Dominik Duka, který Otu Mádrovi bude sloužit poslední mši, reagoval na zprávu o jeho skonu: "Byl mužem, který dokázal říct ne zlovůli, diktatuře a nesvobodě. Bylo by třeba vyjmenovat mnohé z toho, co vykonal pro církev, ale také i pro obnovu svobodné společnosti."