Svatováclavské oslavy: poutě, historický velkofilm i festival
28. září je dnem mučednické smrti svatého Václava, knížete z počátku českého státu. Od roku 2000 je státním svátkem jako Den české státnosti. Vrcholem oslav je tradičně Národní svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi, k národnímu patronovi se ale hlásí také například pořadatelé žehnání koní, festivalu duchovní hudby nebo skautského závodu pražskými jezy.
Dva zásadní rozdíly odlišují dva poslední ročníky Národní svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi: Loni přítomnost papeže Benedikta XVI. přitáhla účast desítek tisíc věřících z Česka i zahraničí, letos se naopak na nižší účasti asi osmi set věřících podepsalo velmi nepříznivé počasí, tak nepodobné azurové obloze při rok staré papežské mši svaté.
Tu letošní celebroval arcibiskup Dominik Duka, který v kázání připomněl vztah svatého Václava ke statečnosti a statečným lidem. Ve svých dalších veřejných vystoupeních český primas často zdůrazňoval příklad národního patrona pro spolupracující soužití církve a státních institucí, a také pro zdravé chápání vlastenectví bez šovinismu. "Pro samotnou církev znamenalo to vždy hlubší uvědomování si zakořeněnosti v životě této země," 
uvedl arcibiskup Duka s tím, že český katolicismus "vždycky hrál svou úlohu v českém národě, tu, kterou hrálo křesťanství od počátku, to znamená onu roli kultivace."
Zamyšlení nad významem Dne české státnosti je jedním z cílů slavnostního shromáždění v pražském Rudolfinu spolupořádané Úřadem vlády. V obnovené premiéře po 80 letech zazní němý velkofilm Svatý Václav - šlo o monumentálně plánované dílo, jímž měla naše kinematografie složit hold svatému Václavovi k jeho miléniu v roce 1929, hudbu složili známí skladatelé Oskar Nedbal a Jaroslav Křička. Nakonec se kvůli finančním problémům producentů podařilo snímek dokončit o rok později jen s pomocí výrazných státních dotací. "Vyhodili - tak se psalo v tehdejším tisku - spoustu peněz za stavby, kostýmy, natáčení na Boubíně a zahraniční hvězdy. Když měli stavět Boleslavův a Václavův hrad, nestačilo postavit kulisy. Navezli čtyřicet vagonů dřeva a na stadionu v Praze postavili opravdové hrady," přibližuje dobové okolnosti badatel Viktor Velek, který loni objevil původní hudební partituru k filmu.
Poutní slavnosti se 28. září konají v desítkách našich chrámů zasvěcených svatému Václavovi, také v olomoucké katedrále. Arcibiskup Jan Graubner tam osobnost českého knížete přiblížil jako člověka, jenž stálým zakotvením v hodnotách služby druhým, solidarity či věrnosti dokázal čelit novým situacím vlastního života i celého státu. "V minulých letech jsme transformovali ekonomiku, reformovali školství, vpluli do informační revoluce, ale jaksi jsme nestihli obnovu člověka, bez níž nemůžeme být úspěšným národem," srovnal moravský metropolita naši současnost s dobou svatého Václava, jehož označil za "knížete z doby slibných začátků našeho národa."
Svatováclavské slavnosti se konají i na dalších místech v republice – v Hradci Králové je provází tradiční žehnání koní, v nedalekém Chloumku u Habřiny slaví 900 let zdejšího kostela svatého Václava. Lidé si mohli prohlédnout světcovu sochu určenou pro funkcionalistický chrám v Praze-Vršovicích, ve Velkém Borku u Mělníka se konalo svěcení svatováclavské kaple. Do věže kostela svatého Jakuba v jihočeském Týně nad Vltavou byly vyzdviženy dva nové zvony, jeden z nich nese jméno svatý Václav. V Moravskoslezském kraji také začíná Svatováclavský hudební festival, na vltavských jezech v centru Prahy zorgranizovali skauti svatováclavský závod na kánoích.
