Sv. Francisca Cabriniová je podle papeže vzorem práce s přistěhovalci
Za příklad křesťanské práce s přistěhovalci dal papež František svatou Francisku Xavieru Cabriniovou (1850-1917), italskou rodačku, která na přelomu 19. a 20. století působila ve Spojených státech. Ke stému výročí jejího úmrtí adresoval papež list do Chicaga účastnicím výročního shromáždění členek řádu Misionářek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, který sestra Franciska založila.
Podle římského biskupa svou "totální a inteligentní angažovaností" pomohla nově příchozí integrovat do zámořské společnosti a přispěla k tomu, že obohatili tamní kulturu a národy. František ocenil, že se soustředila na chudé lidi, zejména sirotky a horníky, rozvíjela povrchní náboženské povědomí italských přistěhovalců a jednala s porozuměním pro odlišnosti a ve spolupráci s místními úřady. "Stejnou láskou a moudrostí musí být koordinována současná velká migrace," napsal papež. Franciscu Cabriniovou prohlásil za svatou Pius XII. v roce 1946.
Související články
Teolog Zulehner: Správnou reakci na migraci ukazuje papež
„Papež František stojí uprostřed této situace a dělá správné věci, jako byla jeho cesta za uprchlíky na Lampedusu nebo Lesbos, a také správné věci říká, jako teď ve svém poselství ke Světovému dni migrantů a uprchlíků pro příští rok. Tam jasně sděluje, že v každém z uprchlíků je možné setkání se vzkříšeným Kristem, a že my jako křesťané jsme proto zavázáni primárně nikoli státními dohodami, ale evangeliem," řekl Proglasu rakouský teolog Paul Zulehner v rozhovoru natočeném na českobudějovické konferenci pastorálních teologů o problematice migrace.
Konference o náboženství a migraci probíhají v Bratislavě i Vatikánu
Česká a slovenská katolická biskupská konference (ČBK a KBS) dnes v Bratislavě pořádá konferenci na téma náboženství a migrace. Vystupují na ní biskupové z obou zemí, odborníci na problematiku a teologové, z Česka například filosof Jan Sokol nebo morální teolog Jindřich Šrajer. Program zahájili předsedové konferencí, arcibiskupové Stanislav Zvolenský a Dominik kardinál Duka.
