Sucho v Česku pokračuje, odborníci doporučují přizpůsobení

„Aktuálně by v půdě mělo být v porovnání s jakýmsi normálem asi o 20-80 mm vody více. Prakticky celé území České republiky, až na výjimky, je zasaženo nějakým stupněm sucha. Bohužel jsou zasaženy jak povrchové, tak hlubší vrstvy,“ řekl koordinátor projektu Intersucho Miroslav Trnka. Důvodem je kombinace několika faktorů. Mezi ty hlavní patří málo sněhu v zimě, kvůli čemu se nedoplnily zásoby podzemní vody a rezerva se tak zmenšila. Navíc jaro začalo poměrně brzy a stromy a rostliny potřebuj více vláhy. „Srážky nejsou v dohledu,“ dodal Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie Věd ČR. „Spousta lidí je ráda, že vidí listy brzo, ale je to špatně. Letošní rok může být rekordním v poslední dekádě,“ shoduje se s profesorem Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Oba se shodují na tom, že prvním ukazatelem sucha je stav lesů. „Ten dopad na lesy vidíme už pátým rokem. Zejména v případě smrkových lesů, které byly vysázeny v době dostatku vody,“ vysvětlil profesor environmentálních věd Univerzity Karlovy Hruška s tím, že smrky se teď kvůli suchu nedokáží bránit kůrovcové kalamitě. „Smrky chřadnou a nedokáží se kůrovci bránit zaléváním larev mízou.“ Nedostatek podzemní vody má pak vliv na borovice, jejíž kořeny sahají hluboko. Ani tam už ale voda není.

Řešením je podle Hrušky sázení smíšených lesů s dominancí dubů a buků, které lépe snášejí sucho. „Jsme ve fázi, kdy se musíme zamyslet, jak to dělala příroda miliony let a ten proces zopakovat,“ míní Hruška. Důležitým nástrojem proti suchu je pestrost a ne pěstování monokultur. „Velmi nebezpečný je třeba anglický sekaný trávník, který musí lidé pečlivě ošetřovat, zalévat, hnojit. Je to v malém obdoba deseti hektarového lánu pšenice nebo řepky“ tvrdí Hruška. Cestou pestrosti se vydal například doktor z Mendelovy univerzity Petr Marada, který se na svých pozemcích na Moravském Slovácku snaží budovat taková opatření, aby při větších srážkách vodu zadržel. „Část pozemků jsem zatravnil, část zalesnil, jinde jsem vybudoval mokřady a další ekosystémy. Vysazoval jsem i solitérní stromy. Nepodporuje to jen schopnost zadržet vodu, ale také pestrost a atraktivitu krajiny,“ přiblížil Marada svůj projekt, za který byl nominován na cenu Josefa Vavrouška.

Podle většiny předpovědních modelů se situace dostatku vody v půdě brzo nezmění. „Kdybychom zopakovaly předchozích 60 let, pouze ve 20 procentech z nich by došlo k nasycení vody v půdě. Dá se odvozovat, že nás čeká relativně problematické jaro,“ předpověděl Trnka, podle kterého bylo sucho vloni podobné letošnímu, ačkoli se nevyvíjelo tak dynamicky. “Zachránil nás vlhký a chladný květen. Doufejme, že to aspoň v nějaké podobě zopakuje letos. Jinak zemědělské plodiny zaseté na jaře čeká katastrofa,“ míní Trnka. Podle Hrušky je pak málo srážek a vyšší teploty typickým projevem klimatické změny. „Musíme se připravit na to, že klima bude extrémnější,“ tvrdí Hruška. „Máme šestileté sucho, změny v krajině se nám nelíbí, mají hospodářské dopady. Pokud k tomu přidáme linii klimatické změny, vidíme jasný vztah. Pokud chceme změnit tu příčinu, to znamená snižování emisí, tak to bude něco stát. Ale vidíme, že samotná nečinnost se velmi prodražuje,“ uzavřel Trnka.

Celé rozhovory s trojící vědců zazněly v rámci Dopoledne s Proglasem. Záznamy najdete v našem audioarchivu i podcastových aplikacích.