Studenti UP týden pomáhali v oblastech postižených povodněmi
Většina z nás sledovala květnové povodně pouze na stránkách novin a v televizním zpravodajství. Ti solidárnější zasílali DMS nebo materiální pomoc postiženým. Jiní se však do postižených oblastí vydali sami, aby pomohli tam, kde je třeba. Mezi ně patří i skupina studentů z Univerzity Palackého, sdružených v iniciativě Pomáháme pomáhat fungující pod Českým červeným křížem (ČČK) Olomouc-Řepčín.
Pod vedením 
Lucie Balarinové, vedoucí projektu Pomáháme pomáhat a členky Ústřední pohotovostní jednotky ČČK, působili studenti v nejvíce postižených Troubkách nad Bečvou a okolí od 18. do 24. května 2010. "Jako dobrovolníci jsme se podíleli na zřizování evakuačních středisek pro občany, zajišťovali zdravotnickou první pomoc, účastnili se psychosociálního šetření a speciální týmy v terénu poskytovali lidem psychologickou první pomoc," říká Lucie Balarinová, studentka 4. ročníku Učitelství sociálních a zdravotních předmětů pro střední odborné školy na Pedagogické fakultě UP.
Lidé potřebující pomoc, psychicky náročná práce, všudypřítomné bahno – tak vypadal denní chléb studentů v době jejich působení v oblasti. Výjimkou nebyla ani desetihodinová "pracovní doba". Tým Pomáháme pomáhat poskytoval zdravotnickou první pomoc, která obnášela především ošetření drobných zranění – jejich služeb nakonec využila zhruba dvacítka občanů. Ve dvou případech dokonce stav zraněných vyžadoval transport do nemocnice. V době, kdy opadla voda a lidé se vraceli do svých domů, však byla hlavní náplní práce dobrovolníků psychologická první pomoc. "Celkově jsme tuto pomoc poskytli asi třiceti lidem, z nichž tři museli být předáni do dlouhodobé odborné péče," dodává Balarinová. Reakce lidí v zaplavených oblastech byly podle ní velmi individuální a jak sama říká – proces vyrovnávání se se situací takového rázu ještě nějakou dobu potrvá a u některých se bude jednat o dlouhodobý boj. Jedná se o mimořádnou situaci, na kterou se psychicky nelze dopředu nějak připravit.
Kromě Troubek pracovali studenti také v evakuačním středisku Tovačov, kde byly mezi zasaženými občany i rodiny s dětmi. Zde působily dvě studentky v pozici animátorek a připravovaly program pro evakuované děti. "V zaplavených domech moc dětí nezůstalo, ale ty, které jsme potkali, odměňovaly naše týmy malou sladkostí nebo plyšovou hračkou," doplňuje Balarinová.
Pro Lucii Balarinovou se nejednalo o první setkání s velkou vodou. Zkušenosti nasbírala během loňských povodní na Novojičínsku a Jesenicku, kdy působila v terénu v týmu provádějícím psychologickou první pomoc. "V Troubkách jsem již tyto týmy vedla a zároveň působila jako vedoucí činnosti za Český červený kříž. Zásadním se pro mne stalo poznání, že lze v mimořádné situaci opravdu poskytnout koordinovanou pomoc neziskových organizací," popisuje své zkušenosti Balarinová.
(zpráva Ondřeje Martínka z oddělení komunikace UP rozšířená o audio)
