Státní vyznamenání také pro otce Karla ze Svobodné Evropy
Stejně jako v předchozích letech, kdy státní vyznamenání převzal 28. října například redemptorista a vězeň komunismu P. Jan Zemánek, teolog Mons. Karel Skalický nebo P. František Fráňa, který stál u zrodu Radia Proglas, i letos stát ocenil životní dílo katolického kněze, tentokrát představitele církve v exilu, mons. Karla Fořta.
"Monsignor Karel Fořt byl za války za svou aktivitu ve skautském hnutí vězněn nacisty a prodělal totální nasazení. Po válce po studiu teologie působil jako kněz na Šumavě, odkud se mu v roce 1950 podařilo před hrozícím zatčením uprchnout na Západ. Působil nejprve jako misionář v Alžírsku a poté od roku 1956 v české misii v Mnichově. Stal se vedoucím duchovní služby pro Čechy v SRN. Po roce 1968 všestranně pomáhal nové vlně emigrantů jak po stránce duchovní, tak existenční. Až do roku 1997 vedl náboženskou redakci Radia Svobodná Evropa," zdůvodnila propůjčení Řádu Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva Kancelář prezidenta republiky.
Otec Karel Fořt v současnosti žije v kněžském domově v Českých Budějovicích-Suchém Vrbném. Loni oslavil 90. narozeniny a při té příležitosti nám řekl, že Radio Proglas považuje za pokračovatele svého díla ve Svobodné Evropě: "To, co máme v rozhlasu Proglas a ten šťastný název Proglas, který nám uváděl křesťanství ústy Cyrila a Metoda, to je něco jedinečného, z čeho se neobyčejně raduji," řekl mons. Fořt, který také uvedl, že podle svých možností téměř denně sleduje vysílání, stejně jako pořady televize Noe. "To všechno mě strašně těší, jsou to červánky a je to jaro naší církve po těch 40, 50 letech útlaku a nesvobody," dodal.
Státní vyznamenání o Dni vzniku samostatného československého státu obdrželi i další lidé pronásledování pro svou víru v Krista. Prezident Václav Klaus propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka Hubertu Procházkovi, jehož komunistický režim poslal do uranových dolů za to, že pomáhal udržovat písemnou komunikaci mezi uvězněnými duchovními. Pokus informovat Vatikán o stavu náboženské svobody po roce 1948 vynesl žalář Josefu Plockovi, který ve Vladislavském sále Pražského hradu převzal stejné ocenění, podobně jako voják Jaromír Jarmara, jemuž se víra stala základem aktivního odporu proti rudé totalitě.

