Špatný stav nejvyššího brněnského kostela by měl vyřešit nový projekt
Rekonstrukci interiérů kostela svatého Jakuba Většího v Brně připravuje tamní farnost. Rozhodla se tak z důvodu havarijního stavu některých částí chrámu.
V současné době organizátoři projektu připravují žádost o dotaci z Finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru a Norska. Zda-li se rekonstrukce uskuteční bude známo do konce roku. Podle pracovníka Památkového ústavu v Brně, Martina Číhalíka, je však tento projekt jednou z priorit regionu. „Kostel je v havarijním stavu. Je to jednak elektroinstalace a jednak část statiky krovů a oken. Stejný problém trápí vybavení interiérů kostela, to znamená oltáře a sochařskou výzdobu. Je to vidět na obrazech, které jsou na mnoha místech poškozeny. Během let byly některé věci z kostela odstraněny nebo zase přidány, takže kostel se také opraví do původní podoby,“ osvětlil nutnost schválení Číhalík.
Celkový projekt počítá jak s restaurováním vzácných prvků interiéru, tak i se zpřístupněním dalších prostor chrámu. „Co by mělo být nové je jednak zpřístupnění věže s malým muzeem, které by ukazovalo historii kostela a historii osídlení Brna. Nové by také mělo být uspořádání náhrobku a okolí hrobu maršála Raduita de Souches do původní podoby,“ uvedl brněnský děkan monsignor Václav Slouk.
V případě schválení rekonstrukce, jež by se měla vyšplhat na 35 miliónů korun, by mohl být kostel hotov do konce roku 2015. Podle Číhalíka by se restaurátorské práce také staly unikátním výukovým materiálem pro studenty dějin umění z Filozofické fakulty v Brně. Ti by přímo v ateliérech restaurátorů měli mít přednášky a odborné exkurze.
Chrám svatého Jakuba Většího zná veřejnost především díky nově otevřené kostnici, která je jednou z největších v Evropě. Mohutný trojlodní gotický chrám je také jednou z dominant města. „V brněnských poměrech je to stavba opravdu nádherná. Můžeme ji srovnat pouze s dnešním augustiniánským opatstvím na Starém Brně," řekl profesor Masarykovy univerzity Libor Jan.
Předpokládá se, že stavba chrámu svatého Jakuba Většího začala ve 13. století za vlády moravského markraběte Vladislava Jindřicha. Postupně byl kostel přestavován. Došlo k barokizaci interiéru a regotizaci. Mezi hlavní klenoty kostela patří kostnice, třípatrové barokní krovy a 94 metrů vysoká věž kostela.
