Solidaritu s okupovaným národem vyjádřily tibetské vlajky
Od roku 1996 se začaly některé naše obecní a jiné úřady přidávat k celosvětové akci vyvěšování tibetských vlajek kolem 10. března. Děje se tak na připomínku výročí potlačení tibetského povstání Čínou v roce 1959. "Je to solidarita s tibetským lidem, s tím, co se mu stalo, a podpora jeho nenásilného boje proti čínské okupaci," uvedla Andrea Pavlátová z organizace Lungta, jež vyvěšování vlajek koordinuje.
Letos se zapojilo kolem 400 veřejných institucí a podle Pavlátové se informace o této symbolické podpoře dostává minimálně tibetskému exilu: "Když jsme navštívili Dharamsalu (v Indii), kde je sídlo exilové tibetské vlády a Jeho Svatosti dalajlámy, zajímali se o průběh této akce a když jsme jim řekli, že jsme z České republiky, vybavili si dvě věci: přátelství Václava Havla s dalajlámou a právě akci Vlajka pro Tibet," uvedla organizátorka každoroční březnové akce.
O tom, že akce v Česku mohou Tibeťanům pomoci nebo je alespoň povzbudit, vyjadřuje přesvědčení i Lenka Pitronová z organizace Amnesty international, která pořádá sobotní shromáždění před čínským velvyslanectvím v Praze: "Ta solidarita je celosvětová a Tibeťané se informace o různých akcích dozvědí," říká koordinátorka akce Tibet hoří. Ta upozorňuje na dvě desítky demonstrativních sebevražd v Tibetu - při shromáždění proto proběhne symbolické hašení hořícího mnicha.
Čína námitky nevládních organizací proti stavu lidských práv v Tibetu odmítá a iniciativy pokládá za vměšování do svých záležitostí. Amnesty international uvádí, že situaci regionu charakterizuje například odpírání práva na svobodu slova či náboženského vyznání. "Podle našich informací se situace tak zhoršila, že lidé přistoupili k zoufalým činům, kterými se snaží upozornit na neudržitelný stav," uvedla Lenka Pitronová.
