Slovenská církev se rozloučila se zesnulým arcibiskupem Hrušovským
V obci Maňa na jižním Slovensku se koná pohřeb místního rodáka, arcibiskupa Dominika Hrušovského, který v minulosti sloužil jako duchovní pastýř krajanům v zahraničí a také jako apoštolský nuncius v Bělorusku. Bylo mu 90 let. V neděli se konalo poslední rozloučení v katedrále svatého Emeráma v Nitře. (foto: TV Lux)
Mši svatou sloužil místní biskup Viliam Judák, který připomněl, že arcibiskup Hrušovský odevzdal svou duši Pánu 27. července, v den liturgické památky svatých Gorazda a druhů, žáků svatých Cyrila a Metoděje, jejichž odkaz zesnulý služebník církve udržoval mezi krajany ve světě. Dnešní liturgii předsedá kardinál Jozef Tomko, spolužák arcibiskupa Hrušovského z Nepomucena. Uvedl, že tato generace římských studentů, která se nesměla po komunistickém převratu vrátit do vlasti, osvědčila v různých službách věrnost církvi i národu. "Byl velmi nadaný, Dominik. Měl pronikavou inteligenci a zvonivý, takřka chichotavý smích, velmi nakažlivý. Zachoval si skromnost a přirozenou otevřenost, takže lehce navazoval vztahy s druhými. Důsledná kněžská formace, duchovní život a různorodá pastorační zkušenost ho připravily na zodpovědné a důležité úlohy v církevním životě," charakterizoval zesnulého kardinál Tomko. Uvedl například, že v severní Itálii dodnes vzpomínají na slovenského kněze, dona Domenica, který do farnosti přišel krátce po svém svěcení, když papež Pius XII. rozhodl o nasazení československých kněží, pro něž se uzavřela cesta domů, do italské pastorace. "My Slováci máme mnoho duchovních velikánů, i když je někdy neznáme nebo neuznáváme. (...) Arcibiskup Dominik Hrušovský byl jednám z nich na poli nábožensko-církevním i na poli národním," prohlásil při pohřební liturgii kardinál Tomko. Dodal, že zesnulý pocházel z chudé rodiny a v chudobě zemřel, "zanechal ale duchovní bohatství, které je třeba vynést na světlo a rozdat mezi lidi."
Dominik Hrušovský se narodil 1. června 1926 v obci Maňa na jižním Slovensku. Po maturitě se přihlásil do trnavského bohosloveckého semináře. Roku 1946 byl vyslán na studia na Lateránskou univerzitu v Římě. Po komunistickém puči v Československu se nemohl vrátit do vlasti, kněžské svěcení přijal v exilu na konci roku 1950. Poté působil v pastoraci v severní Itálii, vyučoval filosofii a teologii a v 60. letech také vedl krajanskou misii v Paříži. Po návratu do Říma pracoval ve Slovenském ústavě svatých Cyrila a Metoděje, od roku 1973 byl jeho rektorem a o dva roky později přijal pověření k duchovní službě mezi Slováky v zahraničí. Jan Pavel II. ho jmenoval a vysvětil (1983) biskupem. O devět let později se mohl vrátit do vlasti, stal se pomocným biskupem trnavské arcidiecéze se zvláštním pastoračním povolením pro Bratislavu. V roce 1996 ho Jan Pavel II. pověřil diplomatickou službou v Bělorusku a jmenoval arcibiskupem, tuto službu Dominik Hrušovský vykonával do svého penzionování roku 2001.
