Slováci se loučí se zesnulým P. Antonem Srholcem

"Pociťujeme bolest nad ztrátou člověka, který okolo sebe šířil lásku, milosrdenství a radost," řekl slovenský prezident Andrej Kiska nad rakví zesnulého svědka víry z období komunistické totality, salesiánského kněze Antona Srholce, jenž zemřel minulý týden ve věku 86 let. Zádušní mše se konala v jeho někdejším působišti - v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Bratislavě-Blumentálu.
"Otec Srholec dokázal obrovsky odpouštět, ale přitom věděl, že na zlo se nesmí zapomínat a zlu je třeba se postavit. Upozorňoval nejen na zločiny komunismu, ale varoval i před současnými režimy, ve kterých vládne nesvoboda. Slovensko viděl v Evropě, spolu s ostatními svobodnými státy, s nimiž nabádal společně snášet chvíle radostné i těžké," řekl dále prezident Kiska, podle něhož Antona Srholce, dlouholetého vězně komunismu, "trápilo slyšet slova nesnášenlivosti z úst veřejných činitelů."
Když církev po roce 1989 opustila pomyslné katakomby a těšila se z náboženské svobody, "pro Antonia místo v církvi nebylo," konstatoval kazatel zádušní bohoslužby a Srholcův přítel P. Ján Sucháň. Otec Anton podle jeho slov znovu uslyšel Ježíšovu výzvu, aby ho lidé hledali v hladovějících, nemocných či trpících, a začal se věnovat sociálnímu dílu mezi bezdomovci. "Tonko miloval svobodu, pravdu, spravedlnost, mnoho si pro ně vytrpěl a přestál. I to mu pomohlo k tomu, abychom mohli říct to, co slyším z mnoha stran - Srholec je-byl dobrý člověk. Dodávám k tomu, Tonkovi se život naplnil, vydařil. Tonko byl, je Boží člověk," řekl P. Sucháň před smutečními hosty, kteří zcela zaplnili bratislavský kostel. Výzvou spojenou s odchodem P. Srholce je podle něj, "zda i my se dokážeme zastat pravdy, svobody, chudých." Prezident Kiska v závěru své smuteční řeči uvedl: "Děkujeme, že jste naše Slovensko učinil lepším a krásnějším."