Slavnost Nanebevzetí Panny Marie – volno pro většinu lidí v EU
Jeden z hlavních mariánských svátků – Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna) – figuruje jako den pracovního klidu v občanských kalendářích 13 států Evropské unie a v některých spolkových zemích Německa.
Protože se zčásti jedná o lidnaté státy (Francie, Itálie, Španělsko, Polsko), lze tvrdit, že do práce dnes nemusí většina obyvatel celé EU. Kromě zmíněných zemí a německého Bavorska a Sárska je den pracovního klidu i v dalších státech s většinou katolického obyvatelstva (Rakousko, Portugalsko, Lucembursko, Malta), případně s katolickou tradicí (Belgie) a k mariánskému svátku se hlásí také dvě jižní země s převahou pravoslavného vyznání – Řecko a Kypr. Do občanského kalendáře se svátek vrátil ve dvou postkomunistických státech EU – ve Slovinsku a Litvě. Mimo unii se pracovní klid dnes týká například Chorvatska nebo některých švýcarských kantonů.
Pořad Proglasu Dnešek v kalendáři o dnešní slavnosti uvádí: O úmrtí Matky Boží nemáme žádnou konkrétní historickou zprávu; snad se událo v Jeruzalémě nebo v Efezu. Dogma o jejím nanebevzetí vyhlásil papež Pius XII. v apoštolské konstituci z 1. listopadu 1950. Napsal: "Je Bohem zjevenou pravdou víry, že neposkvrněná Bohorodička Maria, vždy Panna, byla po skončení svého pozemského života s tělem i duší vzata do nebeské slávy." Dogma předjímá vzkříšení všech křesťanů a poukazuje na fakt, že vzkříšení se nedotýká jen duše, ale celého člověka. Útěšná funkce posledního mariánského dogmatu je veliká. V našem světě bude vždy existovat bolest, kterou může smazat jen nový život v Božím království. V páté kapitole věroučné konstituce II. vatikánského koncilu Lumen gentium čteme: ”Maria září před putujícím Božím lidem jako znamení jisté naděje a útěchy, dokud nepřijde den Páně."
