Sarajevský biskup: I 15 let po válce bosenští katolíci trpí
Světící biskup ze Sarajeva Pero Sudar hovořil s Proglasem o současné situaci katolíků v balkánské zemi, o plodech Středoevropských katolických dnů pro Bosnu a Hercegovinu nebo o odezvě nedávné papežské návštěvě v sousedním Chorvatsku.
"Nyní mezi věřícími převažuje starší generace a například v naší arcidiecézi Sarajevo-Vrhbosna máme 46 farností, kam dochází méně než sto věřící. Přesto máme kněze, kteří se snaží těmto nemoho starým lidem poskytnout jistotu a spoleh," popsal 60letý biskup Sudar s tím, že nyní v celé Bosně a Hercegovině žije asi 440 tisíc katolíků, což není ani polovina počtu před začátkem balkánské války v 90. letech. Právě její obětí se stala řada bosenských katolíků, etnických Chorvatů, a počet věřících se dále snižoval po vzniku státu Bosna a Hercegovina, který pro mnoho lidí neznamenal záruku bezpečnosti a volili proto emigraci především do Chorvatska. Daytonská dohoda, kterou konflikt v prosinci 1995 skončil, považuje biskup Sudar za "nespravedlivé řešení nespravedlivé války, jež nevytvořilo naději na další existenci funkčního státu." Pokud by nedošlo ke změně současného vývoje, mohlo by dění v zemi směřovat k úplnému zániku katolické komunity v Bosně a Hercegovině (nyní se na populaci země podílí zhruba 15 procenty, největší zastoupení mají katolíci v mostarské diecézi na jihu země, nejnižší v regionu Banja Luky na severu). "Takto ovšem lze hovořit jen v případě, že situaci sledujeme z lidského pohledu. My věřící víme, že v lidských dějinách hraje rozhodující roli Bůh a my se proto v pastorační, charitativní a dalších oblastech církevního života snažíme vést běžný život," hovoří biskup Sudar o křesťanské naději a jako pozitivní prvek zmiňuje kněžská povolání v zemi.
Církev z Bosny a Hercegoviny se zapojila do Středoevropských katolických dnů, které vyvrcholily v květnu 2004 společnou poutí do Mariazell v rakouském Štýrsku. Biskup Sudar podle vlastních slov nedokáže posoudit, zda bylo možné z tehdy navázaných kontaktů vytvořit rozsáhlejší spolupráci středoevropských katolíků. "Zvláště škoda je to u mladých, že se skupiny z těchto zemí dále neprovázaly. Je to také možná tím, že pozoruji jisté směřování - a to i mezi pastoračními pracovníky - spíše k zemím, k nimž vzhlížíme, k západní Evropě, kde očekáváme i materiální podporu, než mezi nám bližšími zeměmi. Kontakty mezi sousedními státy považuji za velmi důležité a doufám, že se nám je podaří udržet a čerpat jejich plody," řekl biskup Sudar.
V rozhovoru pro Radio Proglas, který proběhl během kongresu německého katolického díla pro církev ve střední a východní Evropě Renovabis, se vyjádřil také k papežské návštěvě v Chorvatsku, která se odehrála před třemi měsíci. Potvrdil, že i bosenští věřící, kteří se převážně hlásí k chorvatské národnosti, cestu Benedikta XVI. do Záhřebu sledovali a mnozí se i do sousední země vydali. "Všechno, co se odehrálo na této velké scéně, přeneslo se i určitým způsobem do Bosny, protože mladí lidé se podíleli na přípravě a také církev v obou zemích spolupracovala na duchovní přípravě a pastoračních aktivitách. Myslím, že převažuje pozitivní hodnocení této papežské návštěvy," řekl biskup Sudar a ocenil zaměření papežské návštěvy na téma rodiny i trvalou podporu církve na Balkáně ze strany Vatikánu. "Chorvatský národ jako celek a katolická církev v Chorvatsku i Bosně a Hercegovině mají jistě za co děkovat Svatému stolci, zvláště blahoslavenému papeži Janu Pavlu druhému, který navštívil Chorvatsko i Bosnu. Naše církev sleduje s velkou nadějí a spoléhá na všechno, co i současný papež a Svatý stolec pro nás zkoušejí dělat," poznamenal sarajevský světící biskup. "Naše dějiny ukazují, že kdo věří v Boha, tomu Bůh nabízí řešení. Je pouze otázkou, zda jsme schopni na takovou výzvu ve smyslu víry odpovědět. Doufám, že v takové situaci budeme," vyjádřil biskup Sudar naději bosenských katolíků.
