Rozhovor: Situace afrických křesťanů se zhoršuje

V aktuálním žebříčku patří druhé místo za Severní Koreou Somálsku, která je tak podle vašich zjištění zemí s nejhorší situací pro křesťany na africkém kontinentu. Z čeho vycházíte?

Somálsku patří v našem světovém indexu pronásledování druhé místo. Je to takzvaný Fallad-state, zcela rozpadlý stát, který sice formálně má zvolenou vládu, ale ta má vliv víceméně pouze v hlavním městě Mogadišu a jinde žádný. Somálsko ovládá velmi silný islámský extrémismu a náboženští vůdci otevřeně říkají, že v zemi není místo pro křesťanství, křesťany a kostely. Vedle toho existuje teroristická skupina Al-Šabab, která otevřeně bojuje za to, aby islámské právo šaríja ovládala všechny záležitosti života včetně náboženských a politických, ale také sociální či hospodářské aspekty. To má velký dopad na tamní křesťany a křesťané v Somálsku jsou především konvertité, lidé, kteří se od muslimské víry obrátili ke křesťanství. Pro ně to znamená, že musí být velmi opatrní, že nesmějí být odhaleni, objeveni, protože kdyby se to stalo, hrozilo by jim s velkou pravděpodobností, že by byli okamžitě zavražděni, ženy mohou být znásilněny a pak zabity. Křesťané, kterým hrozí odhalení, zbývá jen útěk, a tak je velmi nebezpečné být křesťanem v Somálsku a to je také důvod, proč jsme tuto zemi zařadili na druhé místo žebříčku. 

V první desítce vašeho indexu se neobjevuje žádná další africká země, ale zmiňujete trend zhoršující situaci pro křesťany v oblastech, kde působí islamisté. O jak vážný trend jde?

Je pravda, že africký kontinent a africké země se v našem indexu dostaly do popředí. Souvisí to s tím, že v mnoha těchto zemích se prosazuje islamistické, teroristické hnutí, které částečně násilným způsobem usiluje o převzetí moci a vlivu. Velmi známý příklad, který v průběhu minulého roku zmiňovala i naše média, je Nigérie, kde docházelo k útokům na křesťanské kostely, ale také na policejní stanice nebo sídla úřadů a institucí. Nigérie je příkladem pro africkou zemi, kterou probíhá pomyslná hranice mezi převážně křesťansko-animistickým jihem a muslimsko-křesťanským severem. Tam pak probíhá souboj o moc a muslimové se snaží o prosazení. Zmínit je třeba také Súdán, kde po desetiletí zuřila prudká občanská válka a kde teprve v roce 2011, tedy ne tak dávno, se po dlouhé době podařilo oddělení jižní části a vznik nového státu Jižního Súdánu. Teď vidíme velkou vlnu stěhování ze stávajícího Súdánu, který je muslimský a částečně islamistický, na jih, do Jižního Súdánu. Není to tak násilné, ale týká se to tisíců křesťanů. Vidíme také na východě Afriky, v Keni nebo Tanzanii, ve kterých sice islám tolik neinklinuje k násilí, ale dochází tam k útokům na kostely i vraždám křesťanů kvůli jejich víře. Jde o to, že společensky získává islám větší uznání a vliv – vznikají například speciální soudy, které nejprve slouží pouze muslimům, takzvané kadikoty, ale v následujícím kroku se pak může stát, že budou rozšířeny také na křesťany ze smíšených manželství. Zažíváme tedy, že se křesťané dostávají pod větší tlak, než byli předtím, a proto je potřeba situaci v Africe dále dobře sledovat a pozorovat.

Jaké poznatky máte o vývoji ve Středoafrické republice?

Středoafrická republika byla po desetiletí převážně křesťanskou zemí, došlo v ní ale k povstání, na kterém se podíleli také islamisté ze samotného státu, ale i z okolních zemí, například z Čadu a Súdánu. Došlo k povstání, k vyhnání prezidenta a tito rebelové z takzvaného hnutí Seléka Středoafrickou republiku ovládli. Šířili strach a nejistotu mezi tamními křesťanskými obyvateli, došlo k zapalování kostelů i k vraždám křesťanů. Poslední vývoj je takový, že přechodný prezident Michel Djotodia, jenž se k moci dostal s pomocí islamistických rebelů, rezignoval. V tomto okamžiku nikdo přesně neví, co se bude dít dál. Francouzská armáda podnikla intervenci a má dojít také k intervenci pod vedením Organizace spojených národů. Otázkou je, zda dojde k vyhnání islamistických rebelů, jak tomu bylo loni v Mali, anebo budou hledat úkryt uvnitř země a zůstanou nadále aktivní. 

Také o konfliktu v Jižním Súdánu nemáme mnoho informací. Jak se tam projevují náboženské vlivy a jaké důsledky pro život náboženských skupin může situace přinést?

Konflikt v Jižním Súdánu, případně také se Súdánem, od kterého v roce 2011 získal nezávislost, má mnoho příčin. Jednou z těch podstatných je také skutečnost, že jih je převážně křesťanský a sever striktně muslimský. Není žádné tajemství, že prezident severního Súdánu Al-Bašír čelí žalobě z válečných zločinů. Samozřejmě nebyl vydán a může cestovat do řady afrických zemí. V Súdánu je poměrně silné islamistické hnutí a jak už jsem uvedl, že mnoho křesťanů uprchlo na jih a vzájemné spory o území nejsou uzavřeny. Týká se to i některých regionů, kde žije mnoho křesťanů a trpí armádními nájezdy. Tyto vojenské akce mají i náboženské důvody, ale i čistě ekonomické, protože jde o oblasti bohaté na ropu a je to tedy otázkou velkých peněz. K samotnému Jižnímu Súdánu je třeba dodat, že jde o zemi, která existuje teprve třetím rokem, chybí jí infrastruktura, nemá mnoho možností, jak lidem zajistit živobytí a práci, a když navíc došlo k tak významnému příbytku obyvatel – jde o tisíce, možná dokonce desetitisíce lidí – pak to takové chudé zemi přináší těžkosti a podněcuje to i konflikt ve vlastním Jižním Súdánu.

Zmínil jste, že považujete za nezbytné situaci afrických křesťanů dále sledovat a informovat o ní. Jak mohou ke zlepšení přispět naši posluchači?

To první a podstatné, co mohou i vaši posluchači dělat, a k čemu nás také vybízejí obyvatelé těchto zemí, když je navštěvujeme, je modlitba. Říkají – prosím modlete se za nás, nezapomínejte na nás, buďte nám nablízku, ukazujte, že Tělo Kristovo patří k sobě, že jsme stejnými křesťany jako vy. Zasazujte se také o nás, pokud máte možnost, u svých politiků, ale především se modlete. To je první věc, ale aby to člověk mohl dělat, potřebuje být informován. Naše organizace bohužel zatím nepůsobí v České republice, ale máme jak anglické, tak německé internetové stránky, také ve francouzštině, portugalštině a dalších jazycích. V běžných veřejných médiích se o těchto záležitostech tolik nemluví, takže je třeba hledat informace i jinde. My teď mluvíme o Africe, ale je mnoho dalších zemí, kde křesťané trpí pro svou víru a jsou pronásledováni. Nezapomínejte na to, modlete se za ně a informujte se o situaci, moc děkuji, pokud to budete dělat.

Filip Breindl