Roušky od našich českých přátel jsou darem, který nás posiluje

Město se nachází v italském okrese Trentino, který je silně zasažen epidemií koronaviru. Doposud v tomto regionu na nemoc Covid-19 zemřelo 187 osob. V samotném městě Marco Rovereto je nyní kolem sedmdesáti nakažených. Jak koronavirus ovlivnil každodenní život ve městě i ve farnosti Proglasu popsala pastorační asistentka Elvira Romaniová:

Mohla byste popsat současnou situaci, v které se městečko nachází?

V Marcu jsou silnice prázdné. Můžeme vycházet jen v případě nutnosti kvůli práci, zdraví nebo si nakoupit. Pěšky můžeme jít jen do nejbližšího obchodu, který je ve vzdálenosti asi 200  metrů od bydliště. To samé také platí pro venčení domácích mazlíčků. Vždy s sebou musíme mít autocertifikaci. To je dokument, ve kterém uvádíme, proč a kam jdeme. Pravidelně lidi zastavuje policie, která tento dokument kontroluje. Od 5. března máme zavřené školy, poté následovalo uzavření služeb a obchodů kromě potravin a lékáren. Většina lidí je uzavřená ve svých domovech, odkud i pracují. Děti se také učí přes internet. Změna se dotkla i lékařské péče. Naše nemocnice je přizpůsobena současnému stavu, mnohá oddělení jsou zavřená. Kvůli omezení kontaktů a šíření viru se nesmíme setkávat ani se svými blízkými a příbuznými. Vše se odehrává na dálku prostřednictvím telefonu a internetu.

Jak u Vás vypadá farní život?

Už na začátku března farnost omezila veškeré své aktivity, jako jsou mše svaté, katecheze a přípravy. Z počátku, i když nebyly mše svaté, zůstávaly kostely otevřené k soukromé modlitbě. Nyní už ale ani to není. Farář s námi zůstává v kontaktu prostřednictvím týdenního zpravodaje a mše svaté slaví v soukromí. Místní televize každou neděli přenáší nedělní mši svatou, při které k nám promlouvá náš biskup. A na Youtube je možné sledovat některé další bohoslužby. V naší diecézi kněží, především ti, kteří pracují na klinikách, mohou dávat pomazání nemocným. Pohřby už ale nejsou možné. Je povoleno pouze krátké požehnání na hřbitově za přítomnosti jen těch nejbližších příbuzných. Současná situace neumožňuje, abychom se zemřelým rozloučili jako společenství a byli na blízku truchlící rodině, protože restrikce se dotkly i těchto momentů.

Vy sama působíte ve farnosti jako pastorační asistentka. Jak se proměnila Vaše služba? 

Bohužel – vzhledem k tomu, že má funkce spočívá především na roznášení a podávání svatého přijímání nemocným a starým lidem a v duchovních rozhovorech s nimi – nemohu nyní aktivně působit. S nemocnými jsem v kontaktu jen telefonicky. Nikdo se k sobě nemůžeme přiblížit. Když si jdeme nakoupit máme všichni roušky, kývneme hlavou na pozdrav, ale nekomunikujeme. Před supermarkety čekáme a vstupujeme, až když je volno, abychom udržovali doporučenou vzdálenost.

Zvykli si lidé na všechna opatření a dodržují je? 

Ano. Lidé vidí, že opatření pomáhají a že čísla pomalu klesají. Zákazy sice přinášejí mnoho nesnází, ale jde nám o veřejné dobro a o překonání epidemie.

Jak Vám pomáhá partnerství s Dolní Dobroučí? 

Naše vztahy vždy byli srdečné, ale nyní jsou snad ještě vřelejší. Jakmile se naši přátelé z Česka dozvěděli, v jaké situaci se Itálie nachází, projevili nám telefonicky a přes e-mail svou blízkost. Dostáváme vřelé vzkazy a ujištění o spřízněnosti a o modlitbách. Jsme za všechny moc vděčni a posiluje nás to. Nyní jsme se navíc dozvěděli, že k nám putuje zásilka 1200 roušek. Je to obrovský dar od našich přátel, kteří se nám rozhodli takto pomoci. Jsme tímto přátelským gestem opravdu potěšeni.

Potřebujete ještě něco? Mohou Vám lidé z Česka ještě nějak pomoci? 

V Marcu nám Bohu díky nic nechybí. Potřebovali jsme roušky, které nám přátele z Dolní Dobrouče už poskytli.

A ještě jedna otázka, jak vnímáte celou situaci nyní, po měsíčním pobytu ve svých domovech? Přinesla Vám něco pozitivního?

Myslím, že tento čas, který trávíme pouze doma, se svými dětmi a partnery, i přes počáteční těžkosti přinesl mnoho dobrého. Dříve jsme pořád za něčím utíkali. To postupně ustalo, vztahy se uklidnily, najednou se objevil čas na modlitbu a na přemýšlení. Některé vztahy se dokonce na dálku podařilo obnovit a uvědomili jsme si jejich důležitost. Doufám, že tento čas nám pomůže naučit se více obracet k Bohu a znovu objevit důležité hodnoty a vy tvořit lepší svět.