Rok 2009 v Muzeu umění Olomouc
Ve výstavním plánu Muzea umění Olomouc na rok 2009 je bohatě zastoupena současná, moderní i starší výtvarná kultura. Třetí největší instituce svého druhu v České republice připravuje čtrnáct výstavních projektů. Osm z nich se uskuteční v Muzeu moderního umění, s pěti se počítá v Arcidiecézním muzeu Olomouc a jednu výstavu bude hostit kroměřížský zámek, kde sídlí Arcidiecézní muzeum Kroměříž. Rok 2009 je podle ředitele Pavla Zatloukala pro MUO "rokem knihy". Celým letošním programem totiž prolíná ústřední dramaturgická linie – reflexe fenoménu knihy v průběhu několika staletí.
"Na rozmanité podoby knižní kultury od středověku až po její moderní a současnou podobu se zaměřuje šest letošních výstav. Hned tu první, Růžovou zahrádku, která od 19. února v olomouckém Arcidiecézním muzeu představí rukopisné modlitební knížky 18. a 19. století, lze označit za objevnou. Diváci se mohou vůbec poprvé seznámit se souborem ručně psaných a kreslených modlitebních knížek, které v uvedeném období vznikaly na českém a moravském venkově," řekl Zatloukal. Jak doplnila kurátorka výstavy Anežka Šimková, vystavený soubor muzeum získalo z pozůstalosti sběratele Jana Poše. "Věřím, že knížky návštěvníky zaujmou malebným a naivním půvabem vycházejícím z citového zaujetí lidových tvůrců," doplnila.
Fenoménu knihy se dotýká rovněž výstava Eduarda Ovčáčka (*1933), který podle historika umění Ladislava Daňka patří v českém poválečném umění k nejdůslednějším autorům, zabývajícím se vztahem mezi písmem a obrazem, písmem a plastikou nebo objektem či fotografií a také mezi tradiční a netradiční poezií. Výstava bude v Muzeu moderního umění zahájena 19. března.
Jak ale upozornil ředitel muzea, nejvýznamnějšími počiny k "roku knihy" v Muzeu moderního umění bude trojice výstav Karel Teige a knižní kultura (16. 4. – 21. 6.), Listování (11. 6. – 6. 9.) a Josef Čapek / Vidět knihu (16. 7. – 27. 9.). "První z nich představí typografickou tvorbu přední osobnosti české meziválečné avantgardy Karla Teigeho. Prostřednictvím druhé zmíněné výstavy – Listování – chceme veřejnost seznámit se sbírkotvornou činností, kterou v oblasti knižní kultury vyvíjíme. Vystavíme tak naši sbírku knihy 20. století a Knihovnu O. F. Bablera, kterou jako pozůstalost po tomto olomouckém překladateli a bibliofilovi muzeum spravuje. Podstatnou součástí expozice bude naše sbírka autorských knih, která je v České republice co do rozsahu i kvality zcela ojedinělá. A jak název třetí výstavy napovídá, v rámci ´roku knihy´ neopomeneme ani výraznou osobnost české knižní kultury 20. století – Josefa Čapka. Kromě zhruba tří stovek knižních obálek a ilustrací návštěvníci uvidí také jeho obrazy a grafiky," přiblížil Zatloukal.
K reflexi fenoménu knihy v průběhu staletí přispěje také olomoucké Arcidiecézní muzeum, a to jedním z nejdůležitějších muzejních projektů letošního roku vůbec. Na konci září zde bude zahájena monografická výstava Jindřich Zdík (1126-1150) / Olomoucký biskup uprostřed Evropy. "Projekt bude výjimečný hned v několika ohledech. Vůbec poprvé bude tomuto vzdělanci, diplomatovi a církevnímu reformátorovi věnována zevrubná odborná pozornost. Díky výstavě se pak v Olomouci znovu po stovkách let sejdou veškeré dochované předměty z období Zdíkova olomouckého působení, přičemž by mezi nimi měly být také iluminované rukopisy uložené ve švédském Stockholmu a v německém Halle. A navíc se výstava uskuteční v místech, kde Zdík pobýval, tedy nedaleko biskupova románského paláce, který je součástí Arcidiecézního muzea," shrnula historička umění Jana Hrbáčová.
Muzeum moderního umění si zcela zásadní akci letošního roku "schovává" na listopad. K 20. výročí "sametové revoluce" připravuje výstavu Skleník / Výtvarná kultura v Olomouci 1969 – 1989, která se pokusí podchytit období tzv. normalizace. "Vůbec poprvé se v jednom výstavním sále ocitne celá škála dobových uměleckých názorů a projevů. Projekt, jenž se dotýká všech výtvarných oborů, by měl výrazně přispět do probíhající diskuse, jaká doba normalizace vlastně byla a nakolik se duch doby odrazil v různých, mnohdy názorově protichůdných, uměleckých projevech," přiblížil kurátor Ladislav Daněk a dodal, že Skleník má ambice být příspěvkem k jubilejní připomínce 17. listopadu 1989 také svým doprovodným programem. "Uvažujeme o přednáškách a besedách, které zohlední dvacáté výročí pádu totalitní moci. Chceme pozvat významné postavy disentu i tehdejší oficiální scény," řekl.
Olomoucké i kroměřížské Arcidiecézní muzeum také letos pokračují v dramaturgických řadách monografických a restaurátorských projektů. Po loňské výstavě o životě a působení kardinála Františka z Dietrichsteina se letos dostane na další důležitou osobnost na olomouckém biskupském stolci - Stanislava II. Pavlovského (1579–1598). Výstava kroměřížského Arcidiecézního muzea (7. 5. – 27. 9.) zahrne kvalitativně pestré památky spojené s jeho uměleckým patronátem. Olomoucké Arcidiecézní muzeum naváže na monografické výstavy významných představitelů staršího umění, kteří svou tvorbu spojovali s moravským prostředím, představením tvorby Ondřeje Zahnera – mimořádného barokního sochaře, jenž se proslavil zejména souborem prací pro olomoucký Čestný sloup Nejsvětější Trojice, památku UNESCO.
Jako v předcházejících třech letech i v tomto roce se v Arcidiecézním muzeu Olomouc dozvědí návštěvníci podrobnosti o restaurování umělecké památky olomoucké arcidiecéze. Tentokrát bude od 14. 5. do 30. 9. v hlavní roli pozdně gotický obraz Madony ze Zašové. Poutní obraz z 50. let 15. století se podrobil náročnému restaurátorskému zásahu v letech 2007 a 2008.
Zdánlivě mimo dramaturgické linie pak stojí výstava Antimodernisté (10. 9. 2009 – 28. 2. 2010). Jak název napovídá, výstava se zaměří na autory, kteří své dílo vytvořili v opozici k modernímu umění a zvláště pak avantgardismu jako dogmatu potřeby neustálých změn. "Jedná se přitom o velice různorodou skupinu umělců. Někteří z nich patřili z počátku mezi zakladatele moderního umění, jiní proti němu bojovně vystupovali a další tvořili, aniž by vnímali okolí a kontext," naznačil historik umění a kurátor Jiří Olič.
