Rodiny se vydají na pouť do Mníšku pod Brdy

Desátá Arcidiecézní pouť rodin, tentokrát do Mníšku pod Brdy, nabídne kromě samotné bohoslužby s pražským arcibiskupem také další zajímavý program. Mši samotné bude od 10.00 hodin předcházet Křížová cesta na Skalce. Na zámku v Mníšku pod Brdy proběhne odpoledne čtení v čele s hercem Janem Potměšilem a diskuze s pražským arcibiskupem kardinálem Dukou. Vystoupí „Ztracená kapela“ (folková skupina, která píše a zpívá dětské křesťanské písničky) a divadlo „Fígl“ (rodinné autorské divadlo zaměřeno na pohádkovou tvorbu). Pouť pořádá Centrum pro rodinu při Arcibiskupství pražském ve spolupráci s Městem Mníšek pod Brdy a Státním zámkem Mníšek pod Brdy.

Hlavním smyslem pouti je povzbudit k životu, v němž hrají rodinné vazby důležitou úlohu. „Mám za to, že ve valné většině neexistují dobré nebo špatné rodiny. Jsou to rodiny, které díky lásce, tedy zásadní skutečnosti definující manželství a rodinu, směřují k tomu žít dobrý život pevně zakotvený v rodině,“ říká Jiří Musil, ředitel Centra pro rodinu. Pouti, která je místem setkání pro modlitbu za rodinu, se účastní všichni, kdo rodinu chápou jako prostor společenství, které je tolik nezbytné ve stále individualističtější společnosti dnešní doby. To, že je život zakotvený v rodinných vazbách přínosem pro celou společnost, potvrzuje i doc. Aleš Opatrný, který se zabývá tématem rodiny z hlediska teologie. „Psychologie i běžná lidská zkušenost vědí, že není lepší prostor pro růst dítěte a pro jeho vývoj ve zralou a životním těžkostem odolávající osobnost než je rodina,“ říká doc. Opatrný.

Skalka, kde se bude letos pouť odehrávat, je poutní místo s barokním kostelíkem, klášterem, poustevnou a křížovou cestou. Umístěno je na vyvýšeném ostrohu nad Mníškem pod Brdy. Stavba kostela sv. Máří Magdaleny vybudovaná podle návrhu Kryštofa Dienzenhofera je inspirována jeskynní kaplí v Aix-en-Provence na jihu Francie, kde podle legend žila třicet let Maří Magdaléna. Na výzdobě interiéru se podíleli významní umělci baroka, např. Jan Bendl nebo Karel Škréta. V poustevně je umístěná Pieta sochaře Jana Brokoffa. První obnovená pouť se zde konala v roce 1990.

Poutě na poutní místa patří k významným cílům našich cest již po staletí. V době Starého zákona putovali Židé na svátky do Jeruzaléma. V prvních staletích našeho letopočtu se významnými poutními místy stávají místa posledního odpočinku Kristových učedníků a dalších významných svatých. Později začala poutní místa vznikat i tam, kde se lidé scházeli k modlitbám. Pouť má mnoho podob a slouží nejen k odpočinku, ale i k zamyšlení a modlitbě. „Je krásné, když se na pouti sejdou děti od těch kočárkových až po ty odrůstající dětskému věku, mladí i starší rodiče, prarodiče, zkrátka všichni,“ říká Jiří Musil. Více o programu pouti rodin na internetových stránkách www.cpr.apha.cz.

zdroj: oficiální tisková zpráva