Prof. Mlčoch o spravedlivé a realistické důchodové reformě
V souvislosti s debatou o důchodové reformě, jejíž takzvaný druhý pilíř vetoval prezident Václav Klaus, jsme o názor požádali ekonoma Lubomíra Mlčocha, člena Papežské akademie sociálních věd. "Nepřekvapuje mne, že se to dostalo do jakési krizové situace, protože vývoj na finančních trzích a zejména v sektoru penzijních fondů nevyhlíží nijak růžově, žijeme v jakési krizi důvěry," říká.
Podle jakých parametrů by podle Lubomíra Mlčocha měla hledat cesta ke spravedlivé a současně realizovatelné důchodová reforma? "Těžko na to odpovím v krátkém hovoru - celý vývoj je výsledkem jakési kulturní krize této části světa, protože se bere, že je demografická situace neuspokojivá, jako fatální záležitost. Pak jde o jakýsi pokus o substituci dětí kapitálem. To samo o sobě je perspektiva, která by pro křesťanskou sociální nauku měla být nepřijatelná. Podle mne by se měla obrátit optika směrem k otázce, co dělat pro to, aby ten demografický vývoj nebyl tak neuspokojivý," uvádí Lubomír Mlčoch, podle něhož je nutno nejprve řešit příčiny nedůvěry, kterou lidé projevují vůči státním a finančním institucím, a také klást důraz na mezigenerační solidaritu. "Snaha lidi přinutit šetřit na stáří tím, že ho učiním povinným, to je protimluv - dobrovolné šetření na stáří je jedna věc, ale když stát občany k tomu přinutí, pak z logiky věcí také přebírá záruky pro případ, když ten systém zkolabuje. Pak bude muset lidem stejně něco vyplácet, protože je tam sám nahnal," říká k navrhovanému druhému pilíři profesor Mlčoch s tím, že důvěru neposiluje ani počínání státu ani dosavadní výnosy soukromých penzijních fondů.
(foto: ies.fsv.cuni.cz)
