Příběh umučeného kněze Toufara vstupuje na operní scénu
Z dobových tištěných, zvukových a obrazových dokumentů vychází komorní opera Toufar. Dnes má premiéru v pražském Divadle Kolowrat. Dílo Aleše Březiny pojednává o vyšetřování takzvaného číhošťského zázraku, při kterém komunistická Státní bezpečnost umučila kněze Josefa Toufara (1902-1950).
Autor uvedl, že čerpal z biografie Miloše Doležala Jako bychom dnes zemřít měli i dalších historických pramenů, opera uvažuje o bezpráví i člověku, který se bez svého většího přičinění stal jednou z prvních obětí totalitních represí proti katolické církvi. "Mne tam zajímal jeho osud právě jako nikoli vědomého bojovníka, jako jsem to udělal ve své první komorní opeře o Miladě Horákové, ale jeho osud v podstatě zcela náhodně nebo nějakou vyšší mocí vybraného člověka, který se ocitl ve špatném čase na špatném místě, dalo by se říci," sdělil Proglasu Aleš Březina ke svému dílu, které vzniklo ve spolupráci s festivalem Divadelná Nitra a jeho projektem Paralelní životy.
Základem hudebních prvků opery je podle Aleše Březiny moderní duchovní tvorba, objevují se ale také motivy dobových budovatelských písní. Co by si podle autora měli odnášet návštěvníci představení komorní opery Toufar? "Jednak bych chtěl, aby se posluchač a divák více dozvěděl o tomto konkrétním případu, ale snad ještě více bych stál o to, aby si diváci uvědomili, že v samém základu tragické smrti faráře Toufara, jeho brutálního umučení stojí lhostejnost. V tom případě figuruje celá řada lidí, kteří možná mohli něco málo podniknout a možná tehdy nedošlo nejen k brutálnímu umučení faráře Toufara, ale třeba se dalo - byť i na malém prostoru Číhoště a okolí - proti nástupu a upevňování pozic komunistického režimu nějakým způsobem bojovat. Mým hlavním poselstvím pak je vzkaz - dívejte se kolem sebe a snažte se vnímat bezpráví okamžitě. Snažte se nerezignovat a vnímat, co v kterém okamžiku můžete učinit," uvedl Aleš Březina.
