Před 190 lety se narodil objevitel zákonů dědičnosti Gregor Johann Mendel

Před 190 lety se narodil geniální objevitel zákonů dědičnosti Gregor Johann Mendel. Tehdejší věda ale ponechala jeho objevy bez povšimnutí, protože užil netradičního a pro jeho současníky nepřijatelného vědeckého postupu. V biologii totiž použil statistiku a matematiku, což bylo pro tehdejší vědu nepřijatelné, říká ředitel Mendelova muzea brněnské Masarykovy univerzity Ondřej Dostál. Muzeum připravilo o Mendelovi výstavu, která je do 28. října otevřena v Národním technickém muzeu v Praze.

Nešlo tedy jen o to, že Mendel položil základy oboru genetiky a definoval principy nyní známé jako Mendelovy zákony dědičnosti, ale že také jako jeden z prvních badatelů použil ve své práci biostatistické metody.

To, že se Mendel (1822 až 1884) zabýval šlechtěním, souviselo s augustiniánských řádem. Augustiniáni totiž podle Dostála ve své době hráli řečeno dnešní terminologií roli vědeckého inkubátoru. Zdržovala se u nich vědecká elita. Ti, kdo vstoupili do řádu na Starém Brně, tak buď učili na tehdejších školách, nebo se zabývali vědou, a tak to bylo i s Mendelem, vysvětloval ředitel.

Už v roce 1837 opat Cyril Napp, který přijímal v roce 1843 Mendela do kláštera, řekl podle Dostála na jednání spolku šlechtitelů ovcí, že by bylo dobré zjistit, co a jak se dědí. A Mendl na základě tohoto zadání o několik desítek let později začal pracovat s hrachem a zjišťoval základní principy dědičnosti. Augustiniáni totiž vlastnili řadu statků, takže pro ně byly znalosti, které mohly vést k vyšším výnosům polí a větší užitkovosti zvířat, důležité.

Mendelovi jistě nebyl podle Dostála příjemný nezájem vědecké obce o jeho objevy a traduje se, že na to řekl: "Můj čas přijde." Rozhodně však nezatrpkl. Byl velmi pracovitý a v pokusech pokračoval. Asi by ve šlechtění rostlin pokračoval, ale v roce 1868 se stal opatem a musel začít fungovat víc jako manažer než jako vědec.

Znovu objeven byl Mendel podle Dostála až kolem roku 1900 Hugo de Vriesem, Carlem Corrensem a Erichem von Tschermakem a především Williamem Batesonem, který nechal přeložit Mendelovu objevnou práci Pokusy s rostlinnými hybridy z němčiny do angličtiny. Vůbec největšího ocenění se mu dostalo v letech 1905 a 1906, kdy si jeho práce všiml William Bateson, který poprvé použil termín genetika. Zjistil, že Mendel byl ten, kdo stál u jejího zrodu a který formuloval základní principy dědičnosti. "Od té doby Mendelova hvězda stoupá," dodal Dostál.

Mendelovo muzeum v Brně navštěvují vědci z celého světa. Mezi nimi i laureáti Nobelovy ceny. Podle Dostála koncem léta na oslavy Mendelova jubilea do Brna přijedou čtyři laureáti této prestižní vědecké ceny: americký molekulární biolog James Watson, izraelský biochemik Aaron Ciechanover, britský biochemik Richard Timothy a německo-americký biochemik Günter Blobel.

Přestože zájem ve světě o Mendela roste, v Čechách podle Dostála zaostává. Projevuje se to i tím, že Češi přicházejí do Mendelova muzea na rozdíl od cizinců zřídka. Je to ještě důsledek toho, že v 50. a 60. letech byl Mendel komunistickým režimem zakázán, protože genetika byla považovaná ze reakční pavědu. Vadilo také, že byl německé národnosti, uzavřel ředitel.

Mendelova univerzita v Brně, nejstarší vysoké zemědělské učení v Českých zemích, se hrdě hlásí k jeho vědeckému odkazu a snaží se ho dále rozvíjet. Univerzita připravila nejen pro rok 2012, ale i pro léta příští řadu akcí věnované k poctě svého patrona.

Na počest 190. výročí jeho narození byly v rámci rozvojového projektu 2011 Podpora povědomí o značce MENDELU a v souladu s novým Jednotným vizuálním stylem univerzity a jejím novým názvem zhotoveny  řetězy akademických funkcionářů univerzity, na kterých je dominantním prvkem medaile s portrétem G. J. Mendela. Autorem uměleckého návrhu je akademický sochař Michal Vitanovský, zhotovitelem je rodinná firma Triga-K, sídlící v pražských Modřanech, v jejímž čele stojí pan Petr Kazda.

Univerzita si jeho výročí připomene řadou akcí. MENDELU při oslavách spolupracuje s různými organizacemi, například s Českou poštou, která 4. dubna 2012 vydala novou známku s portrétem G. J. Mendela k jeho výročí v nominální hodnotě 20 Kč a pamětní listy. V jeho rodné obci Vražné bude 20. 7. 2012 k dispozici i příležitostné razítko.

Veškeré informace nejen o připravovaných aktivitách a partnerech jsou uvedeny na webových stránkách, které budou od 20. července 2012 spuštěny na adrese www.mendel-vyroci.cz .

Zdroj: ČTK, Tisková zpráva Mendelovy univerzity v Brně