Pražský festival spisovatelů přivítal ukrajinskou spisovatelku vyjadřující se k aktuálním problémům

7. listopadu 2014 Události

V pražském Senátu vystoupila ukrajinská spisovatelka, držitelka ocenění Prix Médicis essai za rok 2013 a Mírové ceny německých knihkupců Světlana Alexejevičová. Diskuse s autorkou, o které se spekulovalo v souvislosti s udělením Nobelovy ceny za literaturu za minulý rok, proběhla v rámci konání Festivalu spisovatelů Praha.

„Světlana Alexejevičová se začala zabývat sovětskou epochou jako novinářka. O celém Sovětském svazu sbírala materiálu o tom, jaký v něm byl život. Napsala o tom mnoho knih. Poukazuje v nich na to, jak musela být vytvořena totalitním systémem lež tak obrovská, aby lidé uvěřili, že všechno je pravda. Dokonce když se otevřely archivy, tak šla do archivů. Ve svých knihách poté zveřejňovala celou řadu strašných materiálů o tom, jak došlo k likvidaci a přesídlování celých národů, nedělala to z nějakého ideologického úhlu, nýbrž z intimního. Nepsala nikdy romány, ale našla si velice zvláštní formu sdělení jednotlivých intimních životů lidí tak, aby dokázala postihnout pravdu,“ popsala autorku viceprezidentka festivalu Vlasta Brtníková March.

Alexejevičová napsala celkem sedm románů a za každý získala nějakou literární cenu. Dotýká se v nich konkrétních problémů. Za popsání drogové problematiky a války v Afghánistánu ji dokonce tamní úřady trestně stíhaly. Vyjadřuje se i k současnosti a pokouší se o reflexi poměrů v postsovětském Rusku. „Lidé jsou zmatení. Když v 90. letech shodili komunistickou moc, neměli přece hesla, že veškerá moc patří Abramovičovi, oni si přáli socialismus s lidskou tváří. Nikdo kapitalismus nechtěl, od nikoho jsem to ani jednou neslyšela. Takže se ocitli v zemi, kterou neznali, byli okradeni a byli podvedeni. Myslím, že tady selhala politická i umělecká elita. Měli jsme historickou šanci a nevyužili jsme jí,“ prezentovala autorka v rozhovoru pro Českou televizi svůj názor na současnou situaci v Rusku. Alexejevičová se v dnešní diskusi věnovala konfliktu na Ukrajině, životu v bývalém Sovětském svazu a v ruských gulazích. Přečetla také ze své knihy Modlitba za Černobyl.

Hlavní část mezinárodního setkání spisovatelů proběhla už v říjnu. Autoři se na něm zamýšleli nad tématem, z čeho pramení lidská nenávist a zdali ji lze překonat láskou. Podle viceprezidentky se festival spisovatelů setkal s velkým ohlasem u české veřejnosti. Marocká delegace v čele s ministrem kultury také podepsala smlouvu s Českou republiku o kulturní spolupráci. „Téma, které jsme zvolili Láska a nenávist, jsme rozprostřeli do celého roku. Prostřednictvím otázek jsme oslovili spisovatele z celého světa. Jejich odpovědi jsme publikovali na našich, ale i na mezinárodních portálech a v zahraničních médiích. Letos přijeli spisovatelé z Maroka. Poprvé jsme prezentovali marockou literaturu. Naším cílem bylo ukázat Maroko jako zemi, kde je kultura naprosto na vysoké intelektuální úrovni ovlivněná francouzskou literaturou, obrovským množstvím intelektuálů a výtvarníků, kteří přijeli do Prahy,“ zhodnotila festival viceprezidentka March.

NyníRanní proud
Píseň: To tedy ne (1992); Interpret: Dobeš Pavel, Dvořáček Miloš; Album: Dobeš Pavel: Komplet 1987–1992 (CD 2)
07:45Hudební kompas
08:00Zprávy
08:10Ranní proud
09:00Hudební tip týdne
09:45Písně
10:00Zprávy

Darujte Proglas!

 

Regiony

Regiony