Pohlednice - Svatá Anežka Česká - princezna a řeholnice
se nám od pátku 25. 11. 2011 představuje na výstavě v místech, kterými před zhruba osmi stoletími procházela nejen jako královská dcera, ale také jako řeholnice, která se dala do služeb potřebným. Klášter svaté Anežky České v Praze Na Františku je sám tím nejhlavnějším exponátem, v němž se můžeme v duchu potkat s naší světicí a patronkou.
Arcibiskupství pražské a Národní galerie v Praze jako hlavní pořadatelé spolu s dalšími církevními a kulturními institucemi nabízejí k prohlídce více než 300 exponátů. Mnohé už byly k vidění na výstavě v roce 1932. Ale od té doby je to první ucelený přehled svatoanežské tématiky ve výtvarném umění a uměleckém řemesle. Za pořadatele AP zve P. Mgr. Vladimír Kelnar.
Můžeme nahlédnout i do bohaté korespondence, kterou vedla sv. Anežka s papežským dvorem. Opomenuty nejsou ani dvě ženy s podobným životním zaměřením, sv. Alžběta Uherská a sv. Hedvika, které k Anežce pojil příbuzenský vztah.
Prezentováno je výtvarné umění a umělecké řemeslo Anežčiny doby, tedy díla rané gotiky 13. století. Jedním z nejvýznamnějších exponátů je hlavice přípory zachycující podobu svaté Anežky, nově restaurovaná zásluhou Arcibiskupství pražského. Jedná se o jedno z nejstarších Anežčiných zpodobnění. Kromě této hlavice si prohlédneme také další fragmenty výzdoby kláštera nalezené při archeologických průzkumech. Anežský klášter, jako první gotická stavba v Praze, je sám o sobě významným a velmi působivým prostorem.
Autorka monografie o Anežském klášteře doc. Helena Soukupová dodává:
Velikou pozornost zasluhují i církevní památky související s životem řádů v 13. století v Čechách. Z muzea řezenského chrámového pokladu byl na výstavu zapůjčen Kříž Přemysla Otakara II., výjimečná zlatnická práce zdobená drahokamy. Kříž nechal zhotovit synovec svaté Anežky, který zamýšlel udělat z kostela Nejsv. Salvátora v Anežském klášteře pohřebiště Přemyslovců.
Péče sv. Anežky o chudé a nemocné, která představovala první systematickou charitativní službu na našem území inspirovanou ideály nově vzniklého františkánského hnutí, vyústila v založení nového mužského řádu na pomoc potřebným, jediného specificky českého řeholního uskupení, špitálního Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Jejich působení reprezentuje např. téměř metr vysoká procesní sluncová monstrance, která se řadí mezi unikátní exponáty majetku řádu. Monstrance zdobí série medailonů a na jednom z nich je vyobrazena svatá Anežka.
Výstava se dále zaměřuje na přiblížení františkánské řehole, která v ženském pojetí pod osobním vlivem sv. Kláry významně ovlivnila Anežčino celoživotní rozhodnutí. Poprvé jsou vystaveny nejstarší dochované opisy čtyř listů z korespondence obou žen z Vatikánského archivu a Národního archivu ČR.
Výstavě dominuje rekonstrukce tzv. Puchnerovy archy, gotického oltáře, který nechal zhotovit velmistr řádu Mikuláš Puchner na konci 15. století. Do dnešních dnů se dochovaly pouze jednotlivé desky a socha Madony. V rámci výstavy byl tento oltář znovu sestaven do podoby, která odpovídá době jeho vzniku.
Některé exponáty představují Anežčinu beatifikaci, která byla v roce 1874 předstupněm pozdější kanonizace. Oživený zájem o jednu z nejslavnějších českých světic je přiblížen výběrem děl poslední čtvrtiny 19. století. K vidění je tu obraz sv. Anežky od Vojtěcha Hynaise anebo díla Josefa Václava Myslbeka a Josefa V. Hellicha. Neutuchající úctu k této výjimečné postavě našich dějin připomínají také mnohá další díla (jako např. nedávno z oběhu stažená padesátikorunová bankovka od Oldřicha Kulhánka).
Výstavu v Anežském klášteře obohatí doprovodný program, který pořadatelé připravili pro ty, kdo by se chtěli o postavě sv. Anežky a úctě k ní dozvědět více. Lektorské oddělení Národní galerie spolu s Arcibiskupstvím pražským pořádá několik seminářů s odborníky a komentované prohlídky s kurátory výstavy, ale i programy pro děti.
Ve dnech 22. – 24. listopadu 2011 proběhla mezinárodní konference „Sv. Anežka Česká a velké ženy její doby“, kterou pořádala Katolická teologická fakulta UK, a mnoho dalších akcí v rámci závěru svatoanežského roku. Ten bude, stejně tak jako výstava, slavnostně zakončen 26. března 2012 svatoanežským duchovním koncertem v chrámu sv. Mikuláše na Malostranském náměstí.
Zvuková pohlednice Jany Beránkové 25.11.2011 Archiv