Papež upravil strukturu Opus Dei: Řízení stavět více na charismatu než na hierarchické autoritě
Osobní prelatura Opus Dei - Dílo Boží, ode dneška patří do působnosti Dikasteria pro klérus namísto Dikasteria pro biskupy. Tomuto vatikánskému úřadu bude hnutí každoročně předkládat zprávu o fungování. Dosud tak muselo činit jednou za pět let. Svatý stolec má navíc poslední slovo k veškerým změnám ve vnitřním uspořádání organizace. Hlavní představený (prelát) se nově nemůže stát biskupem. Určil to papež František dokumentem Ad charisma tuendum - listem "motu proprio", tj. z vlastní iniciativy.
Smyslem změny je podle Vatikánu chránit charisma Opus Dei a "podporovat evangelizační působení jeho členů ve světě" šířením povolání ke svatosti skrze posvěcování práce, rodiny a vztahů. "Biskupské svěcení preláta nebylo a není pro vedení Opus Dei nezbytné. Papežova touha zdůraznit nyní charismatický rozměr díla nás vybízí k posílení rodinné atmosféry plné laskavosti a důvěry: prelát musí vést, ale být především otcem," reagoval na Františkovo motu proprio současný představený Fernando Ocáriz a členy vyzval, aby se modlili za práci, kterou jim pontifik ukládá a partikulární právo prelatury přizpůsobili jeho pokynům.
Hnutí má kolem 85 tisíc členů v 65 zemích - mužů i žen, v drtivé většině laiků žijících v manželství. Roku 1928 je založil a pak vedl španělský kněz Josemaría Escrivá de Balaguer, později svatořečený.
Význam prelatury vzrostl především v období frankistické diktatury ve Španělsku, kdy její členové byli jmenováni i do španělské vlády. Organizace vlastní ve světě majetek a přispívá na chod mnoha školských organizací. Někteří představitelé Opus Dei byli bývalými členy obviňováni z manipulace, používání sektářských praktik a šíření přiliš konzervativních názorů. Jako skupinu bažící po moci vykreslil Opus Dei ve svých románech spisovatel Dan Brown.
