Papež František s novináři na palubě letadla hovořil o mírovém procesu i o naději

Papež ocenil nedávno uzavřenou mírovou dohodu s poslední gerilovou organizací v zemi, s Vojskem národního osvobození (ELN) a vyzdvihnul zájem místních pokračovat v mírových rozhovorech: „Je klid zbraní s ELN, to velmi oceňuji. Ale vnímal jsem ještě něco víc. Touhu jít dál v tomto procesu, jít dál ve vyjednávání, která trvají a mají pokračovat. Je to spontánní touha, a v tom je síla národa. V toto mám důvěru. Lidé chtějí dýchat, ale musíme jim pomoci svou blízkostí, modlitbou a především umenšením množství bolesti, která zůstává v těchto lidech.“

Na dotaz, co dělat s korupcí a jak zacházet s korupčníky papež odvětil:  „Dáváte mi otázku, kterou jsem sobě už mnohokrát položil. Dával jsem si ji takto: Máme omluvu pro korupčníka? A položil jsem si ji ve chvíli, kdy jsem se v provincii Catamarca v Argentině setkal se zneužíváním a znásilněním jedné dívky. Bylo tam mnoho lidí velmi provázaných s politickou a ekonomickou silou v této provincii. Napsal jsem malou knížku, která se jmenuje „Hřích a korupce“. Všichni jsme hříšníci a víme, že Pán je nám blízko, že on se neunaví nám odpouštět. Ale je rozdíl mezi Bohem, který se neunaví odpouštěním, a hříšníkem, který jen někdy žádá o odpuštění. Problém je, že korupčník se unaví žádat o odpuštění a zapomene, jak se o něj žádá. To je velký problém. Je to stav, kdy jsme necitliví k hodnotám, k ničení a vykořisťování lidí. On není schopen žádat o odpuštění. Proto je velmi těžké pomoci korupčníkovi, velmi těžké, ale Bůh to může udělat. Já se za to modlím.“

Událost, která vedla ke zranění na jeho levém oku, Svatý otec popsal takto: „Jsem v pořádku. Sklonil jsem se, abych pozdravil jedno dítě. Neviděl jsem sklo a bum!“

Na závěr papež novinářům sdělil svůj dojem s Kolumbijských ulic, který jej podle svých slov nejvíce zasáhnul: „Chtěl bych skončit jedním obrazem. To co ně nejvíce zasáhlo bylo, když otcové a matky přiváděli své děti, aby je ukázali papeži a aby on jim požehnal. Jako kdyby říkali: „Toto je můj poklad, toto je moje naděje, moje budoucnost. Věřím ti.“ To se mě dotklo. Něha, oči těch rodičů, ty matky. Krása, krása. Toto je symbol naděje, budoucnost. Národ, který je schopen mít děti a potom je takto ukazuje. Jakoby říkal „toto je můj poklad“, to je národ, který má naději a má budoucnost. Děkuji vám.“

Po odpoledním příletu na římské letiště Svatý otec navštívil baziliku Santa Maria Maggiore, aby se pomodlil a odevzdal Panně Marii uplynulou cestu.