Památku obětem komunismu dnes uctí u pražského pomníku

Přítomni budou také zástupci politických vězňů. Účastníci, kterých se každoročně schází čím dál víc, tradičně zapálí u pomníku svíčky a položí květiny. Vyvrcholením celé akce bude duchovní slovo, které pronese dominikán P. Romuald Štěpán Rob. Důvod, proč na akci pravidelně promlouvají zástupci akademické obce, vysvětluje jeden z organizátorů Jan Cieslar: "Toto duchovní slovo je určeno jak pro věřící, tak pro nevěřící. Komunismus lámal lidi spíše duchovně, potlačoval svobodu vyznání, svobodného bádání. Fyzická likvidace i likvidace duševní svobody jsou největší zla, která nás mohla potkat." Spojitost s touto myšlenkou Cieslar spatřuje i v samotném pomníku. Jeho autor Olbram Zoubek se snažil zachytit likvidaci těla i ducha v soše, ze které s každou další kopií ubývá část těla.

Dobrá paměť nás všech je zárukou toho, aby se chmurná historie už neopakovala. Tímto heslem letošního ročníku se organizátoři mimo jiné snaží odkázat na mladou generaci, která by neměla zapomínat na historii své země. "Jistého vrcholu jsme dosáhli v roce 2009, kdy shromáždění u pomníku bylo spojeno s peticí na Komunisty si zvykat nechceme, která reflektovala návrat komunistů do vlády. Tehdy tu bylo mnoho neskutečné množství mladých lidí, kteří si tu hrozbu uvědomovali a zapomenout nechtěli. A to náš těší," řekl Jan Cieslar.

Komunisté se na převzetí moci připravovali už během druhé světové války. Klement Gottwald, který se stal předsedou vlády, využil roztříštěnosti tehdejších politických stran, poválečného radikalismu, mnichovského zklamání i nerozhodnosti tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše a zorganizoval běh událostí, které vedly k úplnému převzetí moci komunistů v Československu. 25. února prezident Beneš přijal demisi nekomunistických ministrů a doplnil vládu kandidáty navrženými komunisty. Ti zůstali u moci do roku 1989. Během totalitní vlády z politických důvodů bylo popraveno 248 osob, podle odhadů desítky až stovky dalších zemřely ve vězení a pracovních táborech.