Olomoucký arcibiskup Jan Graubner dnes slaví 65. narozeniny

Musel pracovat jako dělník v továrně

Arcibiskup Jan Graubner se narodil 29. srpna 1948 v Brně, dětství prožíval ve Strážnici. Roku 1967 maturoval na strážnickém gymnáziu, odkud se pak hlásil do kněžského semináře a ke studiu bohosloví. Nebyl však přijat a začal pracovat jako dělník v Závodech přesného strojírenství v tehdejším Gottwaldově. Následujícího roku pak nastoupil do kněžského semináře a na teologickou fakultu v Olomouci. Kněžské svěcení přijal 23. června 1973 a nastoupil do duchovní správy jako kaplan v nynějším Zlíně. Později působil ve Valašských Kloboukách a roku 1982 byl jmenován administrátorem farnosti Vizovice.

Biskupem od roku 1990

Papež Jan Pavel II. ho dne 17. března 1990 jmenoval světícím biskupem olomouckým. Biskupské svěcení přijal 7. dubna 1990 z rukou olomouckého arcibiskupa Františka Vaňáka a stal se jeho generálním vikářem. Po jeho smrti byl pak v září 1991 zvolen administrátorem arcidiecéze a o rok později, 28. září 1992, ho papež jmenoval olomouckým arcibiskupem a metropolitou moravským. Je v pořadí 69. biskupem a 14. arcibiskupem na Metodějově stolci v Olomouci. Jeho biskupským heslem jsou slova Panny Marie v Káni Galilejské Quod dixerit vobis facite – „Co vám řekne, učiňte“ (Jan 2,5).

Významné události za jeho působení...

Historicky důležitou událostí se během prvních let jeho arcibiskupské služby stal 21. květen 1995, kdy při návštěvě Olomouce papež Jan Pavel II. prohlásil za svaté Jana Sarkandra a Zdislavu z Lemberka. Odpoledne se papež zúčastnil setkání s mládeží na Svatém Kopečku u Olomouce, které sám označil za jedno z nejkrásnějších, které s mládeží prožil.

Další historickou událostí se stalo zřízení nové ostravsko-opavské diecéze, vyhlášené papežem Janem Pavlem II. dne 30. května 1996. Jejím prvním biskupem se stal pražský světící biskup František Lobkowicz. Do nové diecéze přešlo jedenáct děkanátů a počet farností olomoucké arcidiecéze se tím snížil ze 731 na 419.

Arcibiskup Graubner se zasloužil o navázání na tradici velehradských poutí u příležitosti svátku křesťanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje. Slavnostní chvíle tak na Velehradě prožívají každý rok desítky tisíc lidí – nejen věřících, ale všech lidí dobré vůle. Ve spolupráci s Českým velkopřevorstvím Suverénního řádu maltézských rytířů a Maltézskou pomocí inicioval též největší setkání lidí žijících na vozíčku ve Střední Evropě.

Oceněn prezidentem České republiky

V rámci České biskupské konference (ČBK) je arcibiskup Graubner předsedou Komise pro charitu a delegátem pro misie. V letech 2000–2010 byl předsedou ČBK, od roku 2010 zastává funkci místopředsedy. Od roku 1991 byl předsedou České katolické charity, jednou z jeho iniciativ je také celorepubliková Tříkrálová sbírka, jejíž výtěžek je určen na charitativní pomoc doma i v zahraničí. Je duchovním rádcem sportovní organizace Orel, která vychovává mladé lidi v duchu křesťanských hodnot.

Arcibiskup Graubner je též autorem řady článků, publikací a knih, jako např. Burcování, Co říkaly věci, Biřmovanci, Eucharistie, Jak si představuji farnost dnes, Zastavení u Betléma, Proste Pána žně, Duchovní obnova s Aničkou a Manželství.

Dne 28. října 2008 byl vyznamenán prezidentem České republiky Václavem Klausem a byl mu propůjčen Řád T. G. Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity, a lidských práv.