Ohlédnutí za rokem víry
Slavností Krista Krále končí Rok víry, který v říjnu 2012 vyhlásil papež Benedikt XVI. Uplynulý rok měl věřícím přispět k lepšímu poznání a vyznání víry. O zamyšlení nad jeho významem jsme požádali Mons. Aleše Opatrného, vyučujícího na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Komentář vysíláme v sobotu 23. listopadu 2013 v 7.30 a 18.05, opakujeme v neděli v 1.45 a v pondělí v 10 hodin.
Končí Rok víry a rád bych řekl, že by bylo ideální, kdyby díky tomuto roku, který máme za sebou, začínal proces prohlubování víry. Myslím si, že by bylo dost nešťastné, kdybychom slavili Rok víry tím způsobem, že tedy rok věnujeme víře zvýšenou pozornost a potom to máme za sebou a můžeme se věnovat něčemu jinému. Už na začátku toho roku byl položen důraz nikoli jen na správně prožitou víru, ale na hluboce prožitou víru. A to je nesmírně potřebné.
Může se nám stát, že se staráme o církev, mluvíme o tom, jakou má pozici ve světě a usilujeme o to, aby ji měla co nejlepší. To je samozřejmě v pořádku, ale jak papež Benedikt XVI. zdůraznil, někdy předpokládáme u lidí, kteří dělají v církvi dobré věci, hlubokou víru. Ale ta ve skutečnosti není tak hluboká, jak by být měla. A na toto Rok víry upozornil. Na to upozornila i biskupská synoda o evangelizaci a hlavně na to upozorňuje vzácný dar do Roku víry a to je encyklika Lumen fidei, do které jsem takřka zamilován. Ona totiž ukazuje víru člověka z mnoha stran, v hloubce, v řadě souvislostí. A když se o tom napsalo a řeklo, že je to text určený především k meditaci, tak bych to desetkrát podepsal. Protože to je to, co potřebuji. Přemýšlet o tom, jak vlastně věřím. Nejenom v co věřím, ale jak věřím a jak to souvisí s láskou, pravdou a dalšími důležitými věcmi v životě. Právě proto si myslím, že Rok víry může tuto pozornost nastartovat, ale ta by měla pokračovat. Nemohu prorokovat, ale jestliže papež František připravuje k uveřejnění svou exhortaci, která má mluvit o radosti z evangelia, myslím si, že to bude tímto směrem pokračovat. Je tedy na nás, abychom Rokem víry neskončili, ale spíš začali.
Protože máme-li víru nějakým způsobem zpřístupňovat a předávat druhým, což je jistě velká starost církve, tak musíme začít starostí o svoji vlastní víru. Dokonce bych řekl, že se musíme snažit své vlastní víře lépe rozumět. Potom také lépe porozumíme druhým, potom také lépe uvidíme, co máme se svou vlastní vírou dělat, aby byla plnější, silnější a bohatší. Protože víra je obrovská šance, obrovský prostor, do kterého lze dál vstupovat, který lze dál rozhojňovat. A to v síle Ducha svatého bude člověk dělat snad až do smrti.
Aleš Opatrný
