Objasnění smrti kněze Přemysla Coufala v nedohlednu

"Ta vůle nebyla, to je první věc. Druhá věc je, že po rozdělení Československa na dva státy přišel příkaz okamžitě mašličkou svázat spisy, které měly vztah ke Slovenska, a okamžitě ty spisy odvézt. A bylo ticho, nic se s věcí nedělo, i když u nás na ÚDV byl případ P. Coufala rozpracován," popisuje Adolf Rázek další okolnost mařící objasnění celého případu - špatnou spolupráci českých a slovenských složek v době rozpadu společného státu. Přemysl Coufal, expert na statiku a stavební fyziku, pocházel z Prostějova, jako tajně vysvěcený kněz a benediktinský opat žil v Bratislavě.

Předloni případ znovu otevřel slovenský Ústav paměti národa, který dal generální prokuratuře podnět k opětovnému prošetřování smrti Přemysla Coufala. Z oficiálních záznamů, kde chybějí svědectví o stopách mučení na těle mrtvého kněze, však nelze vyvodit ničí vinu, alespoň z trestněprávního pohledu, míní Adolf Rázek. Právě manipulace s materiály tak, aby potvrdily výklad komunistické Státní bezpečnosti o události – tedy sebevraždu, jsou typickým jevem kauzy patera Coufala, říká bývalý vyšetřovatel ÚDV a rovněž někdejší vězeň totality: "Je potřeba vědět, že to je soubor lží, který se musí rozklíčovat."

Případ Přemysla Coufala co do použitých metod nevybočuje z běžné praxe, kterou StB uplatňovala vůči lidem nekonformním s režimem. Zvláštnost Adolf Rázek spatřuje v osobnosti Přemysla Coufala, který zřejmě hájil struktury neoficiální církve a odmítal prozradit kontakty navázané během cest na Západ, ačkoli v jiných oblastech ho nátlak tajné policie přinutil ke spolupráci: "Byl podle svého přesvědčení - a o tom jsem přesvědčen i já - spolupracovníkem Státní bezpečnosti na ekonomickém poli. Ale Státní bezpečnost nepochybně věděla o jeho angažovanosti církevní (...) je pravděpodobné, že zčásti toho chtěli využít příslušníci Státní bezpečnosti pro svůj materiální prospěch, k svému obohacení, ale to je otázka a dnes už se nezjistí, jak to bylo doopravdy," uzavírá Adolf Rázek.