Nigérie na pokraji chaosu

V lednu obletěly svět další zprávy o násilnostech, páchaných bojůvkami radikálního muslimského hnutí Boko Haram na nigerijských křesťanech. Loni zahynulo při atentátech a vraždách na 500 lidí v této nejlidnatější africké zemi.

V Nigérii, která by mohla být také jednou ze zemí nejbohatších, neboť má velké zásoby ropy, bohužel trpí většina obyvatel chudobou, což je zaviněno jednak minulým vývojem, jednak neschopností a korupcí nynějších vládnoucích elit. Jako dítě jsem po válce strávila s rodiči v Nigérii tři roky a vzpomínám si, jaká to byla kvetoucí, blahobytná země, především díky štědré přírodě. Místní domorodé obyvatelstvo žilo převážně na venkově a nacházelo dobrou obživu jednak pěstováním a sběrem plodin ve štědrém pralese, jednak rybolovem. Dobytek tam kvůli mouše tse-tse nebyl. Půda byla nesmírně úrodná. Už tehdy si však domorodí obyvatelé, tenkrát pod britskou koloniální správou, navzájem ztrpčovali život etnickými různicemi. Nigerijské obyvatelstvo je etnicky rozděleno na příslušníky kmenů Ibo a Yoruba na jihu, a kmene Hausa na severu. Ibo a Yoruba jsou převážně křesťané, Hausové pak muslimové, ale tehdy to takovou roli nehrálo – všichni tři se navzájem nenáviděli z důvodů etnických. Vzpomínám si, že když jsme se stěhovali z jedné oblasti do druhé, náš kuchař s námi nešel, neboť se bál, že ho v novém působišti příslušníci znepřáteleného kmene okamžitě zabijí. Navíc se v oblasti Ibo tehdy, koncem let čtyřicátých vyskytovaly ještě pohanské animistické kulty, spojené namnoze s rituálním kanibalismem.

Nicméně, zdálo se, že moderní pokrok je i v Nigérii nezadržitelný, zvláště když byla nalezena bohatá ložiska ropy, ale v jižní části země, což vedlo k nevraživosti severu, neboť bohatství nebylo rozděleno spravedlivě. Venkov na jihu se začal vylidňovat, neboť jeho obyvatelstvo se stěhovalo do měst, kde úřady zadarmo rozdělovaly potraviny. To už byla Nigérie samostatná, ale brzy se od ní jedna její část, Biafra, odtrhla, což vedlo k několikaleté kruté válce.

Jak už bylo řečeno, z ropného bohatství mají zisk skoro výlučně vládnoucí elity, ostatní obyvatelé žijí v chudobě. Korupce je velká. K tomu se od počátku nového tisíciletí přidaly i násilnosti, pramenící z náboženské odlišnosti. Objevilo se radikální muslimské hnutí Boko Haram, odmítající nejen vše křesťanské, ale západní vůbec, včetně vzdělání. Boko Haram, jehož bojůvky získávají výcvik v severoafrických táborech Al Kaidy, žádají zavedení muslimského práva šaria nejen na severu, ale v celé zemi. Počátkem tohoto tisíciletí kvůli tomu došlo k bojům mezi muslimy a křesťany, kteří se tomu stavěli na odpor. Během let však hnutí Boko Haram nabývalo na síle a začalo vytlačovat křesťany ze smíšených oblastí na severu země.

Dnes je situace tak vážná, že mnohé mezinárodní organizace hovoří o akutním nebezpečí občanské války. Připomíná se, že během války o Biafru zahynulo na milion lidí! Mezinárodní organizace, monitorující dodržování lidských práv, jako Amnesty International a Human Rights Watch, kritizují nigerijské úřady, že proti zhoršující se situaci nedokážou nic podniknout. Znalci poměrů však poukazují na to, že prezident Goodluck Jonathan, sám křesťan z jihu, je slabý a obává se příznivců hnutí Boko Haram, kteří už údajně v hojném počtu pronikli do vládních úřadů a policie. Země je na pokraji chaosu.

Velké zděšení ve světě vyvolal krvavý útok na křesťanský kostel v severonigerijském městě Kano letos v lednu. O Vánocích se mnozí křesťané na severu ani neodvažovali veřejně slavit Kristovo narození. Jak smutná bilance, jak odsouzeníhodné chování nejen nigerijských úřadů, ale i mezinárodních organizací, jako je OSSN, které, jako už tolikrát ve svých dějinách, nečinně nechávají událostem tragický průběh.

Olga Kopecká - Valeská