Největší obraz svatého Václava byl ukrytý 160 let

Jedná se o jedno z největších pláten v českých sbírkách. Má na šířku 5 a na výšku 8 metrů. Obraz nechal namalovat olomoucký arcibiskup Maxmilián Sommerau-Beckh (1837–1853). Chtěl tak vyřešit chybějící vybavení interiéru olomouckého dómu. Malíř se měl přitom řídit velice konkrétními požadavky na kompozici výsledného díla. Petter sice po šesti letech obraz dokončil, ale představy objednavatele díla rozhodně nenaplnil. Arcibiskup důrazně odmítal především ústřední postavení bratrovraha Boleslava v popředí, upozorňoval na chybějící svatozář sv. Václava, požadoval, aby uloupené knížecí insignie neodnášel Boleslav, nýbrž postavy v pozadí atd. Přestože malíř námitky nejprve odmítal, nakonec obraz přemaloval. Ani to však dílu na hlavní oltář olomouckého dómu nepomohlo. Sommerau-Beckh dal plátno svinout na válec a přestěhovat na půdu kroměřížského zámku.

Poprvé nechal obraz rozvinout v roce 1921 tehdejší archivář Antonín Breitenbacher. Po zjištění stavu ho ale vrátil zpět na půdu. Tam zůstal až do počátku letošního roku, kdy jej arcibiskup Jan Graubner nechal snést a vyzval odborníky z Muzea umění Olomouc, kteří o sbírky v Kroměříži ve spolupráci s arcibiskupstvím pečují, k posouzení stavu malby. "Stejně jako archivář Breitenbacher v roce 1921 i my jsme měli problém najít prostor, kde by vůbec bylo možné Petterovo velkorozměrné plátno rozvinout," vzpomněl historik umění Ondřej Zatloukal z Muzea umění Olomouc. Obraz přitom podle něj vzbudil velkou pozornost odborné veřejnosti. Jak zdůraznil historik umění Ivo Hlobil, to, co bylo v době vzniku plátna kritizováno jako extravagantní a vedlo nakonec k jeho přestěhování na zámeckou půdu, se dnes naopak jeví jako projev malířovy originality. "Obraz si rozhodně žádá rehabilitaci. Jeho zařazení do celkového kontextu Petterovy tvorby a středoevropského malířství pozdního biedermeieru si ovšem vyžádá delší čas. Neobejde se určitě bez spolupráce s rakouskými kolegy, pro které bude jistě kroměřížská malba velký objev," řekl Hlobil.

Olomoucké arcibiskupství a Muzeum umění Olomouc v těchto dnech řeší palčivější problémy: restaurování a budoucí využití díla. "Desítky let v nevyhovujícím prostředí a svinutí na válec se samozřejmě na malbě velmi výrazně podepsaly. Nyní konzultujeme s restaurátory další postup. Je zřejmé, že zásah bude velmi náročný," uvedla historička umění Jana Zapletalová z Muzea umění Olomouc. Olomoucké arcibiskupství současně zvažuje budoucí využití monumentálního díla. Umístění v olomoucké katedrále je nereálné. "Začali jsme jednat s magistrátem v Opavě o možnosti trvalé zápůjčky obrazu do vyprázdněného, původně gotického kostela svatého Václava, který má po dokončení rekonstrukce sloužit k pořádání kulturních akcí," nastínila další možný osud obrazu svatého Václava Alena Jemelková z oddělení památkové péče olomouckého arcibiskupství.

Převzato z tiskové zpravy Muzea umění Olomouc.