Na úmrtí kardinála Vlka reagují politici a zahraniční média, telegram zaslal i papež

Soustrastný telegram v reakci na úmrtí kardinála Miloslava Vlka adresoval dnes papež František českému katolickému primasovi Dominiku Dukovi. Vlkovu činnost před listopadem 1989 i po něm připomínají zahraniční média i tuzemští politici a osobnosti veřejného života.
Papež František v soustrastném telegramu vyzdvihl Vlkovu houževnatou víru v Krista navzdory strádání a pronásledování církve, ocenil také plodnou pastýřskou práci, která byla naplňována touhou svědčit o radosti evangelia. Papež František letos s kardinálem Vlkem telefonoval, ujistil ho o modlitbách za jeho zdraví a o duchovní blízkosti v bolesti.
Někdejší pražský arcibiskup zemřel dnes dopoledne ve věku nedožitých 85 let. Zdravotní problémy se u něj začaly projevovat loni na jaře, o Vánocích byl hospitalizován a letos v lednu oznámil, že trpí rakovinou plic s metastázemi do kosti.
„Byl smířený a připravený na všechno. Nebyli jsme v pozici těch, kdo přinášejí útěchu a povzbuzení. Spíš to bylo naopak,“ řekl o posledních měsících v blízkosti dnes zesnulého kardinála Antonín Randa, předseda sdružení Cesta 121.
Lítost nad úmrtím kardinála, emeritního pražského arcibiskupa Miloslava Vlka vyjádřila řada českých politiků a osobností veřejného života. „Odešel respektovaný člověk, který se nebál chovat podle svého svědomí,“ napsal premiér Bohuslav Sobotka na sociální síť twitter. Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka odešel člověk hluboké víry a pevných, nekompromisních názorů.
„Odešel můj velký duchovní přítel,“ uvedl ministr kultury Daniel Herman s tím, že Miloslav Vlk přesáhl svoji dobu a dokázal převést církev z prostředí totality do svobodné společnosti.
O události informují i zahraniční média, například francouzská agentura AFP připomíná Vlkovu opoziční činnost před rokem 1989 a píše i o tom, že kardinál Vlk v letech 1993 až 2001 vedl jako první zástupce zemí východní Evropy Radu evropských biskupských konferencí. Německá agentura DPA zase zdůrazňuje, že emeritní pražský arcibiskup se zasazoval o smíření mezi Čechy a Němci a v roce 1999 obdržel německý Velký kříž za zásluhy. Slovenská média připomínají, že se Miloslav Vlk zastal odvolaného trnavského arcibiskupa Róberta Bezáka a zprostředkoval mu soukromou audienci u papeže Františka. „Konference biskupů Slovenska se zármutkem přijala zprávu o úmrtí kardinála Vlka. Modlíme se, aby ho milosrdný Otec a nejvyšší Pastýř přijal do své náruče,“ napsali slovenští biskupové.
Kardinál Miloslav Vlk se narodil 17. května 1932 v jihočeské Líšnici, ve 36 letech přijal kněžské svěcení. Komunistické úřady ho na začátku 70. let překládaly do odlehlých venkovských farností a později mu odňaly státní souhlas. Pozdější kardinál se tehdy živil jako umývač oken a také jako archivář státní banky. Brzy po pádu totality Miloslava Vlka jmenoval papež Jan Pavel II. českobudějovickým biskupem, o rok později byl povolán na pražský arcibiskupský stolec a roku 1994 také do kardinálského sboru, ve kterém se v roce 2005 účastnil konkláve s volbou papeže Benedikta XVI.
Zádušní mše za zesnulého čili Requiem se uskuteční například v Brně v úterý od 19 hodin v tamní katedrále.
„S kardinálem Miloslavem Vlkem jsme byli spojeni i specifickým poutem – ve stejný den, 31. března 1990, jsme přijali (i když každý jinde), biskupské svěcení. Celých téměř třicet let biskupské služby jsme k sobě měli blízko,“ uvedl brněnský biskup Vojtěch Cirkle a věřící pozval na zádušní mši za zesnulého. Bohoslužba se uskuteční toto úterý od 19 hodin v brněnské katedrále.