Modlitba zazněla na bývalém komunistickém popravišti v Brně

Vzpomínka Zdeny Zajoncové se váže k době protektorátu, kdy ji zatklo gestapo za činnost proti nacistickým okupantům. Další účastníci se do areálu na brněnské ulici Cejl dostali nedobrovolně za komunistické totality. "Vlastně jsem to tady tehdy ani neviděl. Přivezli mě v noci autem a brzy pak poslali do Mírova a potom na uran do Jáchymova," poznamenal Tomáš Holešovský, který byl zatčen po razii mezi brněnskými vysokoškoláky při hledání spolupracovníků skupiny bratří Mašínů.

Po únoru 1948 prošla vazbou v Cejlu řada osobností včetně katolických intelektuálů Jana Zahradníčka, Dominika Pecky nebo Zdeňka Rotrekla. 13 odpůrců totality bylo na dvoře vězeňského areálu popraveno. "Mám těžko v duši, u srdce. Jsem věřící člověk a vnímám, že sebrat někomu život je největší zločin a nikdo na to nemá právo. To cítím teď v tento moment," řekl Proglasu po skončení pietního aktu Miroslav Kasáček z pořádajícího občanského sdružení paměť. Tento dokumentarista komunistických zločinů, například takzvaného babického případu, by si podle svých slov přál, aby na místě vznikl důstojný památník a expozice věnovaná minulé době. "Děsí mě, jak se vytrácí povědomí o zlomových událostech našich soudobých dějin. Tato místa paměti musí být zachována, aby těm, kteří přijdou po nás, připomínala, co zde v minulosti bylo. Nebudeme-li si to připomínat, hrozí, že i nové generace se nechají doslova oblbnout nějakým hlasatelem lepšího života, aby pak dopadli jako po roce 1948," podotkl Miroslav Kasáček. Vybudování podobné expozice v nynějším opuštěném areálu město Brno plánuje, řekl při shromáždění náměstek primátora Matěj Hollan.

Po výzvě generálního vikáře brněnské diecéze Jiřího Mikuláška zazněla na bývalém popravišti  modlitba Otče náš. "Je to místo, které mě vede k velké úctě ke všem, kteří dovedli rozpoznat v tehdejších dobách nebezpečí toho režimu a ideologie postavené na nenávisti, závisti, lži. Je potřeba, abychom se stále před tím chránili a mladou generaci dovedli vést k tomu, aby se rozhodovala podle svého svědomí a dobře rozlišovala dobro a zlo a nepřipustila to zlo," dodal Jiří Mikulášek, který po projevech dalších hostů, jež zčásti varovaly před současným nárůstem politického extrémismu v Česku, přečetl část z dopisu P. Jana Buly před popravou. "Chtěl jsem ukázat, jakou posilou byla pronásledovaným lidem víra," vysvětlil generální vikář brněnské diecéze. Shromáždění bylo prologem brněnských akcí v rámci festivalu proti totalitě Mene Tekel, navázalo na něj setkání bývalých politických vězňů na krajském úřadu.