Ministryně Hanáková ve sněmovně obhajovala vypořádání církví
Poslanecká sněmovna začala projednávat vládní návrh o majetkovém vypořádání státu s církvemi a náboženskými společnostmi. "Tento stát se v roce 1991 zákonem zavázal, že historický církevní majetek vypořádá a dosud tak neučinil. Pokud se skutečně hlásíme k hodnotám právního státu, musí být naše povinnost jasná navzdory tomu, co si o církvích můžeme myslet," řekla poslancům ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09/STAN)
Zdůraznila, že na dlouhodobou nečinnost politické reprezentace v této oblasti poukázal také Ústavní soud. "Bude-li tento zákon odmítnut, proběhne vydávání majetku soudní cestou, a to živelně," řekla ministryně, podle níž vláda předkládá normu, jež tento proces usměrňuje tak, aby se nedotkl majetku obcí, krajů či soukromých osob, aby odstranil právní nejistotu u dosud blokovaného majetku, aby odstranil hospodářskou závislost nyní 17, v blízké budoucnosti až 32 církví a náboženských společností na státu a aby vytvořil prostor pro "moderní, konfesně neutrální stát 21. století," uvedla Hanáková. Za přípravu zákona poděkovala svému předchůdci Jiřímu Besserovi.
Poslanci poté, co neodsouhlasili návrh Jeronýma Tejce (ČSSD) na odložení projednání na 1. duben, zahájili rozpravu. V ní zástupci opozice zpochybňovali zejména rozsah vypořádaných nemovitostí i výpočet sumy, která má nahradit majetek, jenž zůstane ve vlastnictví obcí či krajů. Poslanec KSČM Vladimír Koníček zopakoval výhradu své strany, podle níž vládní předloha údajně počítá s restitucemi majetku zabavenému před únorem 1948. Předkladatelé to odmítají s tím, že jde o vypořádání majetku, o který církve a náboženské společnosti připravila komunistická totalita. "Řada odpůrců tohoto zákona si neuvědomuje, že pokud stát nyní řekne, že nebude plnit své sliby vůči církvím, protože je to nepopulární, zítra může totéž říci další skupině obyvatel," sdělila ve sněmovně ministryně kultury.
