Média v dnešních konfliktech

Počátkem listopadu si připomínáme naše zemřelé – přátele, členy rodiny, známé ze soukromého i veřejného života. Já k tomu přidávám i bývalé kolegy, novináře z rádia Svobodná Evropa, kteří svou prací přispěli k pádu komunistického totalitního režimu u nás i v dalších zemích někdejšího sovětského tábora. Někteří z nich, například z bulharské nebo rumunské redakce, za to doslova zaplatili životem.

V poslední době k nim přibyla i jména novinářů, zavražděných militantní organizací Islámský stát. Mám tu na mysli nejen novináře západní, ale i irácké a syrské, o nichž veřejnost mnoho neví. Je známo, že sedmnáct z nich bylo teroristy popraveno; o osudu dalších osmdesáti unesených novinářů není nic známo. Ano, diktátoři a násilníci všeho druhu se bojí poctivých novinářů, zvaných „hlídací psi demokracie“. S velkým znepokojením poukazuje na potlačování svobody tisku mezinárodní Výbor pro ochranu novinářů. Z evropských zemí se jeho pozornost v poslední době soustřeďuje zejména na Rusko, zvláště v souvislosti s ukrajinskou krizí. Kreml je takříkajíc posedlý přáním kontrolovat veškeré zpravodajství o Ukrajině, upozorňuje mezinárodní organizace pro lidská práva Human Rights Watch. Putinův režim dnes už ovládá většinu ruských médií a snaží se ze všech sil odstavit ta média, v nichž mají až dosud větší vliv západní investoři. V těchto dnech podepsal prezident Putin zákon, zakazující zahraničním společnostem vlastnit v ruských médiích více než dvacet procent. To postihne zejména renomované západní deníky Wall Street Journal a Financial Times, které zčásti vlastní přední ruský ekonomický deník Vědomosti. Tím by miliony Rusů přišly o zásadní právo vybírat si zdroj svých informací, jak upozorňuje Human Rights Watch. Většina ruských médií je totiž už zcela pod kontrolou Kremlu a zkresluje události, například na Ukrajině, nebo o nich vyloženě lže. Navíc vyvolává v Rusech vlnu protizápadních nálad.

V této době opět nabývá na významu vysílání nezávislých západních rozhlasových stanic Svobodná Evropa a Svoboda; počet jejich posluchačů i zájemců na internetu v Rusku a na Ukrajině dramaticky stoupl. Svobodná Evropa otevřela v Kyjevě dokonce i televizní studio. Její novináři přitom hodně riskují: na východní Ukrajině a na Krymu jsou biti, unášeni a různě šikanováni. Ve snaze umožnit Rusům a Ukrajincům co největší přísun objektivních informací, zahájilo Rádio Svobodná Evropa / Svoboda spolu s Hlasem Ameriky vysílání nového televizního zpravodajství; vysílá se ze zemí, sousedících s Ruskem. Spolupracovníci západních médií a nezávislí novináři na Ukrajině však pracují ve velmi obtížných podmínkách; podle zjištění mezinárodních organizací přišlo při referování o tomto konfliktu pět až sedm novinářů o život.

Snahy ovládnout zcela mediální scénu vedou Kreml k nejrůznějším šikanám; v říjnu bylo například dvěma renomovaným americkým novinářům znemožněno uspořádat v Petrohradě pro místní novináře kurs investigativní žurnalistiky.

Avšak svoboda tisku je ohrožena nejen v bývalém Sovětském svazu. V těchto dnech zkoumala delegace mezinárodní organizace Výbor pro ochranu novinářů stav svobody tisku v Maďarsku, které je členem Evropské unie. Delegace shledala, že se svobodu tisku v Maďarsku je to stále horší: vláda ji omezuje nejrůznějšími opatřeními, jako potlačování kritického a nezávislého reportování, často za pomoci finančních prostředků, omezování přístupu k informacím, dokonce prostřednictvím zákonů, a podobně. Jak řekla vedoucí delegace Kati Martonová, v Maďarsku je mezi novináři atmosféra strachu, která vede k sebecenzuře, což je pro členskou zemi Evropské unie neslýchané. Delegace Výboru pro ochranu novinářů o tom hodlá informovat Evropskou komisi a Evropský parlament a požádat je, aby proti tomu Evropská unie něco podnikla. Jak je vidět, je pro mladé demokracie velmi snadné dostat se na šikmou plochu, vedoucí od svobody k útlaku; svoboda tisku je pro demokratický vývoj naprosto klíčová. Příklad Maďarska proto varuje…

Olga Kopecká - Valeská