Křesťané v Erbílu: Jsme ve vzduchoprázdnu

Křesťané v Erbílu: Jsme ve vzduchoprázdnu
18. dubna 2016 Události Autor: Filip Breindl

V iráckém Kurdistánu zůstává několik křesťanských rodin, které měly přesídlit do Česka, projekt nadačního fondu Generace 21 ale vláda nechala zastavit kvůli tomu, že někteří z příchozích v naší zemi nezůstali. S některými z těch, kteří zůstali v Erbílu, o víkendu na místě hovořili redaktorka Katolického týdeníku Alena Scheinostová a ředitel Proglasu Martin Holík.

Během svého pobytu v severním Iráku také navštívili utečenecký tábor a setkali se s církevními představiteli. O lidech připravených na cestu do Česka předávají toto svědectví:

Po zastavení projektu Generace 21 zůstává v Erbílu připraveno na cestu několik desítek těch, kteří o přesídlení do České republiky projevili zájem. Se třemi z nich jsme se sešli v našem hotelu – protože jeho majitel pan Laheeb má k Česku a Čechům vřelý vztah a každoročně jej navštěvuje, právě tady se odbývá řada jednání, jež se projektu nějak týkají. Farmaceutka paní Rasha má chvílemi na krajíčku. Její manžel Fádí, lékař ve zdejší nemocnici, je tím, kdo pomáhal sestavit seznam zájemců o přesídlení a sám měl do Česka přicestovat v nejbližších týdnech. Nyní jim jen řekli, že byl projekt pozastaven, a tak čekají.

Na krku se jí houpe velký zlatý křížek. Mimo Kurdistán bychom je prý veřejně nosit nemohli, jak tvrdí paní Rasha. V Erbílu se cítí bezpečně, vše je zde ale drahé a budoucnost neslibuje velké naděje na zlepšení vztahů mezi místními lidmi. Mladá dívka Rita vysvětluje, že zatímco u nás je náboženská svoboda, tady žije několik náboženství vedle sebe a muslimové se po příchodu ISIS často cítí důležitější a ty ostatní napadají. Rita přišla Iráčanům překládat. Elektrikář pan Madžíd, další z nich, totiž neumí angličtinu, v níž si povídáme. Zato umí několik slov česky a hned se jimi pyšní. Jeho rodinu před několika lety v noci ve vlastním domě napadla muslimská bojůvka, z Bagdádu proto utekli do Karakoše. A když sem předloni přitáhl ISIS, zamířili do Erbílu. Šestičlenná rodina bydlí v plechovém kontejneru a pan Madžíd je bez práce. Přiletět do Česka měl devátého dubna, v pasu nám ukazuje vstupní vízum. I on teď čeká ve vzduchoprázdnu a neví, co přijde.

Všichni, s kým jsme dnes hovořili, nás ujišťují, že do Německa ani jinam z Česka utíkat neplánují. Jsou vděční české společnosti, mluví o vděku k české vládě, srdečně děkují i nám, že jsme za nimi vážili cestu. „Hlavně o nás tam u vás mluvte,“ opakují to, co už jsme tady v Iráku slyšeli tolikrát: vyjádření prosby, aby svět k těmto lidem nebyl lhostejný.

Generace 21 nyní vyjednává, domlouvají se i čeští politici. Uvažuje se ještě o čtyřech stovkách osob, které je česká vláda ochotná přijmout. Otázka, kdy to bude a zda mezi nimi budou i tito Iráčané, prověření a připravení na cestu – ta zatím zodpovězena nebyla.

Z Erbílu Alena Scheinostová a Martin Holík

Darujte Proglas!

 

Regiony

Regiony