Končí první krok procesu svatořečení Jérôme Lejeuna
V Pařížské arcidiecézi dnes končí diecézní proces blahořečení doktora Jérôme Lejeuna. Slavnost ukončí mše svatá za život v katedrále Notre Dame. Končí tak první krok svatořečení, které v roce 1997 inicioval kardinál Fiorenzo Angelini. Dále bude život a dílo francouzského vědce posuzovat vatikánská komise.
Profesor Jérôme Lejeune se narodil v roce 1926 v Montrouge. Do historie lékařské vědy se zapsal jako objevitel genetického původu Downova syndromu a syndromu kočičího mňoukání. Léčil a podporoval především dětské pacienty postižené mentálními poruchami a veřejně obhajoval počatý lidský život. Je považován za jednoho ze zakladatelů moderní genetiky člověka a lékařské genetiky.
Svůj objev jednoho nadbytečného chromozomu, který zapřičiňuje Downův syndrom, publikoval v roce 1958. O čtyři roky později byl oceněn Kennedyho cenou za přínos americké a světové kultuře. Zároveň ale spustil nechtěnou vlnu potratů plodů, u kterých lékaři tuto vadu odhalili. V reakci na to se stal Lejaune jedním z vůdců protipotratového hnutí, což mu vytýkali mnozí z jeho lékařských kolegů i laických zastánců potratů. Později své dílo hodnotil: "Byl jsem lékař, který je měl uzdravovat. A když teď odcházím, mám pocit, že jsem přispěl k jejich zavržení."
V roce 1964 se stal prvním profesorem základů genetiky na lékařské fakultě Sorbony. Papež Pavel VI. jej o deset let později jmenoval členem Papežské akademie věd. Již jako člen Akademie etických a politických věd a Národní lékařské akademie blízce spolupracoval s papežem Janem Pavlem II. Římský arcibiskup jej také toku 1994 jmenoval prvním prezidentem Papežské akademie pro život. Profesor po 33 dnech v této funkci podlehl rakovině.
Papež Jan Pavel II. navštívil jeho hrob, při návštěvě Paříže v roce 1997 u příležitosti Celosvětového setkání mládeže. Cena Matky Terezy je zatím posledním uznáním, které se francouzkému vědci posmrtně v roce 2008 dostalo.